„Zaměřit se na konkrétní fenomén, abychom ho dokázali lépe pochopit, znamená vnímat ho jako skleněný hranol. Držíme ho na světle a otáčíme a obracíme ho ze všech stran, abychom prozkoumali všechny jeho plochy. Kousek ho oddálíme, abychom ho uviděli jako celek, a pak zase přiblížíme, abychom si mohli prohlédnout detaily.“ Úryvek z knihy, na kterém lze přesně vystihnout, jak autorka, švédská psycholožka Anna Kåver, přistupovala k fenoménu nejistoty při psaní této knížky.

Hned od úvodu knížky je čtenáři vysvětleno, že ačkoliv bude číst o tématech, která v něm většinou nevyvolávají příjemné pocity, jako je třeba strach, stres, obavy či úzkost, bude se autorka snažit nastínit i pozitivní stránky těchto fenoménů. Tato skutečnost za mě dodává knížce na její čtivosti a zároveň poskytuje možnost člověku více porozumět svým nejistotám a nahlížet i na jejich pozitivní či užitečný přínos. Na čtivosti dodává i protkávání teorie skutečnými příběhy, ke kterým se autorka vrací napříč kapitolami. 

Ač je autorka povoláním psycholožkou, vyjma psychologie obav se věnuje i jejich biologické a filozofické stránce. Zároveň všechna témata vztahuje jak k myšlenkám, tak k emocím a tělu. Toto triangulární pojetí opět vede k lepšímu porozumění problematice. Pro laickou veřejnost bych ocenila i velmi lidské vysvětlení rozdílů mezi obavami, stresem, úzkostí a strachem. Autorka celkově zvolila velmi čtivý jazyk, který není zatížen o příliš odborné pojmy.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Menším zklamáním pro mě osobně byla kapitola o biologii obav, která mi přišla pro člověka se širšími znalostmi, zejména lidského mozku, nadbytečná a zároveň pro laickou populaci nepřehledná. Autorka u určitých témat zacházela až do z mého pohledu přílišných podrobností a jiná naopak velmi zjednodušovala. Rozumím však snaze předat informace pochopitelným způsobem a nahlížet na fenomén právě z různých perspektiv.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Co bych však na publikaci nejvíce vyzdvihla je kladení otázek k zamyšlení na konci každé kapitoly a závěrečná kapitola věnovaná konkrétním metodám, jak zvládat své obavy. Právě tento aspekt vede k tomu, že knížku po jejím přečtení neodložíme do knihovny, kde na ní bude usedat prach, nýbrž se k ní budeme opakovaně vracet pro konkrétní tipy či otázky k zamyšlení se.

Vzhledem k ladění a zvolenému jazyku bych knížku doporučila všem, kteří by rádi nahlédli na svoje obavy z různých perspektiv. A minimálně kvůli závěrečné kapitole bych její přečtení doporučila také všem pracovníkům z pomáhajících profesí. V rámci ní se totiž můžeme naučit různé (nejenom mindfulness) techniky, v jejichž osvojování můžeme podporovat jak klienty, tak je lze aplikovat i na sebe.