Stáří. Podzim života. Období bilancování a, jak by řekl Erik Erikson, vývojová etapa dosažení plné osobní integrity nebo znechucení ze života. Pro většinu z nás nevyhnutelná součást života, pro někoho přirozená, pro jiného obávaná. Publikace Hany a Radka Ptáčkových ve spolupráci s kolektivem autorů předkládá zdařilý pokus o systematické shrnutí problematiky psychosociální adaptace ve stáří a nemoci a slibuje nejen vhled do širších teoretických souvislostí, současných modelů psychosociální adaptace, ale i konkrétní postupy v oblasti komunikace a hodnocení psychosociální adaptace.
Kniha je dle autorů určena jak odborníkům z řad zdravotnictví, sociálním pracovníkům, psychologům, tak i laikům, kteří jsou se seniory v častém kontaktu nebo je tato problematika zajímá. Na publikaci se podílel kolektiv autorů, což čtenář pocítí při studiu jednotlivých kapitol, které se liší čtivostí, rozsahem, mírou detailnosti, užíváním odborného jazyka i srozumitelností textu. Jak kdybych se ocitla v posluchárně vysoké školy. Některé části se četly svižně, u jiných bylo třeba zapojit znalosti terminologie z přednášek na hodinách filozofie, pár textů mne dovedlo k dogooglení si některých pojmů, abych neztratila nit.
Uvedený obsah knihy napovídá, že téma psychosociální adaptace na stáří a nemoc je v knize rozebráno z celé řady úhlů:
- Stáří a stárnutí
- Demografické aspekty stárnutí
- Změny ve stáří
- Potřeby seniorů
- Péče o seniory
- Medicínská podpora seniorů
- Společnost a stáří
- Kvalita života seniorů
- Psychosociální adaptace na stáří a nemoc
- Psychosociální adaptace na stáří
- psychosociální adaptace na nemoc
- Psychosociální reakce
- copingové strategie
- Hodnocení psychosociální adaptace
- Modely psychosociální adaptace
- Psychosociální adaptace seniorů v České republice
- Metodika
- Základní dotazník
- Standardizované metody
- Souhrnná analýza standardizovaných dotazníků
- Standardizované metody – souhrn hlavních nálezů
- Hodnocení psychosociální adaptace pro praxi
- Deskriptory a způsoby hodnocení psychosociální adaptace
- Úspěšnost psychosociální adaptace
- Hodnocení efektivity konkrétních programů
Kniha se zabývá primárně problematikou adaptace na životní fáze stáří a nemoci, obsah textu lze nicméně dost dobře nazírat optikou jakékoliv zásadní proměny životní role; na “dysergii”, tedy konflikt “já” s nově “nastalým já”, respektive prožívání změn a reakcí okolí na ně. Kniha tak pojednává o problematice, která se nějakým způsobem dotýká každého z nás a pro mě osobně nebylo možné ji přečíst celou naráz, musela jsem si ji kouskovat. Často jsem se totiž zastavovala u reflexe vztahu k vlastnímu stárnutí, stárnutí blízkých. Přemýšlela jsem nad tím, jak snadno vlivem nemoci a/nebo zásadnější proměnou sociální role můžeme přijít o léty utvářený konstrukt toho, kdo jsme a kým chceme být, jaký životní postoj nám pomáhá vnášet do života smysl.
Autoři publikace se nezdráhali probádat i témata, jako ageismus (stereotypizování a diskriminace), frailty (geriatrická křehkost), eutanázii či dystanázii (zadržená smrt). Témata, která v celospolečenském měřítku zůstávají mnohdy tabuizována. Přestože, oproti mému osobnímu vkusu, bylo v knize více prostoru věnováno negativním konotacím pojmu stáří a nemoc, nabízí autoři i řadu nápadů, jak pomáhat ke zvyšování pravděpodobnosti spokojeného stárnutí nejen na individuální, ale i celospolečenské úrovni. Opírají se při tom o zdroje české i zahraniční. Z hlediska aktuálnosti převládají materiály starší roku 2010, což je u publikace vydané v roce 2021 trochu škoda. Na druhou stranu je to hozená rukavička pro další práci, výzkum, praxi. Ostatně, významnou část knihy tvoří mj. i popis dostupných standardizovaných metod ke zkoumání psychosociální adaptace seniorů a možnosti Hodnocení psychosociální adaptace pro praxi, což může posloužit jako skvělý odrazový můstek zájemcům o další výzkum problematiky. A jak kniha sama ukazuje, proces adaptace na stáří a nemoc může být docela dobrodružná, inspirativní a objevná cesta.