Recenze

Příběh buňky: Od molekul ke vzniku života a prvním organismům

V případě, že máte v hlavě jakoukoliv otázku týkající se živé buňky, v této knize na ní pravděpodobně dostanete odpověď. I přesto platí, že kniha Příběh buňky je opravdu příběhem. Klade si za cíl objasnit nejenom stavbu a fungování buňky, jak tomu obvykle v literatuře je, ale i historii jejího vzniku – která je vlastně historií počátku života jako takového. Sleduje vznik organismů nejenom od prvních momentů jejich existence, věnuje se i podmínkám, které tomuto “zázraku” předcházely, dokonce i počátkům planety. A hlavně – a to činí docela vášnivě – popisuje obdivuhodné schopnosti, které buňky uplatňují ve snaze přežít a reprodukovat se.

Autor je bez debaty povolanou osobou k zprostředkování těchto informací světu. RNDr. Vladimír Rudajev, Ph.D. se dlouhá léta věnoval výzkumu buněčných membrán a jejich signalizaci, je zároveň pedagogem a bez pochyb je také nadšencem vědy. Opakovaným momentem mých sympatií vůči autorovi byly pasáže, ve kterých z textu doslova sršel jeho obdiv k “mazanosti” přírody, která si nachází často nepředvídatelné a obdivuhodné způsoby, jak se vyrovnat s komplikacemi na své cestě.

Autor dělá maximum proto, aby byl text co nejvíc srozumitelný a usnadnil tak čtenáři pochopení složitých poznatků. Kniha je přehledně organizovaná, použitý jazyk je příjemný a odborné pojmy jsou nejen hezky definované u prvého zmínění v textu, ale najdeme je znovu v podrobném slovníku v závěru knihy. Moc se mi líbilo, jak se autorovi daří uvádět u některých strategií živých organismů jejich nápadité příklady ve světě kolem nás. Taky nás upozorňuje, že literatura se běžně ohledně evoluce soustředí spíše na vývoj druhů, ta ale probíhá na všech úrovních organizace živých soustav a proto si on volí primárně zaměření na prezentaci jejího průběhu u buněk.

Velmi důkladně vysvětluje i chemicko-fyzikální podmínky vzniku a fungování živých soustav. V tomto případě jsem ocenila, že autor u čtenáře nepočítá automaticky se znalostí fyzikálních zákonů a běžných chemických sloučenin a tyto proto srozumitelně vysvětluje. Text je navíc doplněný spoustou názorných schémat a obrázků.

Jak autor sám uvádí, jeho cílem bylo vytvořit popularizační pojednání tématu, které by bylo přístupné širší skupině zájemců. V tom bych ale viděla malý zádrhel – je otázkou, o jak široké skupině mluvíme. Myslím, že knížka je skvělá pro vědce i studenty, hlavně v oblastech biologie, chemie, medicíny, genetiky (značná část textu je věnovaná nukleovým kyselinám), ale třeba i pro běžné nadšence vědy, kteří rádi ví o světě kolem sebe co nejvíc a nebojí se do toho i něco investovat – a to hlavně času.

Kniha je totiž sice opravdu odborně vyčerpávajícím zpracováním tématu a přináší mnoho zajímavých informací, pro laiky je ale náročným čtením a prolouskat skoro 500 stránek odborných poznatků vyžaduje odhodlaného a trpělivého čtenáře. Mě do velké míry motivovala slabost pro biologii a tajná záliba v genetice, stejně jsem ale musela zkoncentrovat své síly, abych všechny informace dokázala mentálne zpracovat. To ale není výtkou autorovi. Kniha je složitá, protože živá buňka je složitá a cílem bylo popsat ji co nejvíc zevrubně. Tento úkol byl splněn.

Na závěr musím říct, že knihu i přes náročnost hodnotím jako fascinující – protože zrod života prostě fascinující je. A mně bylo celou dobu jasné, že autora fascinuje také. Je pěkné takovou emoci dostat do textu o biologii.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.