Archiv štítku: Grada

Revoluce jednoho stébla slámy

Hledat jehlu v kupce sena, je možný název knihy japonského zemědělce, ale i spisovatele Masanobu Fukuoky. Ve své knize se zaobírá pěstováním plodin v Japonsku. Mohlo by tedy být zřejmé, že je určená zejména pro zemědělce, což je chyba lávky, neboť každý (např. matematik, technik, aj.) si v ní něco najde a i z ní odnese. Dá se říct, že je to současně zamyšlení nad společností a opětovný návrat ke kořenům. Autor prezentuje metodu pěstování plodin, které sám říká nicnedělání. Dokazuje to svými výnosy, které jsou stejně vysoké jako u tradičního pěstitele plodin. Rozdíl je pouze v tom, že Fukuoka nevyužívá žádnou chemii a většinu nechává na přírodě.

Středoevropanovi se to může jevit jako sci-fi, neboť myšlenka, že získá plody, aniž by zoral pole, či jiným způsobem opracoval, je naprosto nepředstavitelná. Nicméně idea návratu ke kořenům a pěstování plodin bez použití herbicidů a jiných chemikálií je v současné společnosti velmi populární a čím dál více lidí se snaží na ekologickou metodu přejít. O to víc zarážející je, že první vydání knihy vyšlo již v sedmdesátých letech minulého století, ale českého překladu se kniha dočkala až nyní.

Masanobu Fukuoka, který se dožil 95 let, byl japonský zemědělec, filosof a propagátor přírodního farmaření. Vystudoval patologii rostlin a pracoval jako inspektor zemědělských produktů. Po nějaké době se rozhodl vrátit do rodné vsi a tam si vyzkoušet metodu přírodního hospodaření, která je založená na pěti principech: nehnojení, neorání, neužívání pesticidů a herbicidů, nepletí a neořezávání.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Ač je to kniha o zemědělství, je i tak prošpikována filosofickými myšlenkami, podpořenými zen-buddhismem a taoismem. Líbí se mi kompaktní vydání knihy, které se vyjde do kapsy a v neposlední řadě i to, že byl užit recyklovaný papír, který celku dodává punc opravdové ekologické revoluce. Čtenář má k dispozici důkaz, že to bez chemie opravdu jde, neboť jeden pán v Japonsku to zkusil a dokázal, že to funguje.

Masanobu Fukuoka napsal neuvěřitelně zajímavou a poměrně čtivou knihu o tom, jakým způsobem se dají pěstovat plodiny a zároveň, jak obohatit lidskou mysl. Každý, kdo tuto knihu přečte, bude mít jistě nutkání si jí přečíst znovu, neboť napodruhé nevkročí do stejné řeky, ale objeví v textu zase něco nového, pro sebe zajímavého.

Knihu rovněž objevil i Jaroslav Dušek, který v rámci svých besed představil jednu kapitolu knihy Revoluce jednoho stébla slámy.

Jak se vzájemně chápat: Generace X, Y, Z

Otázka sporů a rozdílů mezi generacemi patří k těm otázkám lidského společenství, které se datují do doby, kdy vznikla první rodina, ale mluví se o ní především tehdy, kdy se následující generace výrazně odlišují od těch předchozích, ať už v důsledku nějaké konkrétní události, nebo změnou životního stylu vlivem nových objevů. Tato kniha se zabývá generacemi 20. a 21. století, které jsou ovlivněné jak převratnými událostmi, tak dosud nejrychlejším rozvojem technologií v historii lidstva, což znesnadňuje jejich vzájemné interakce.

Monika van den Berg je lektorkou Centra andragogiky. V rámci své kariéry pracovala v poradenství, s lidmi s postižením, rodinami a dále čerpá z osobní zkušenosti s prací v korporátních společnostech, čehož využívá při hledání odpovědí na otázky soužití generací a jejich vzájemným porozuměním.

Knihu dělí do 5 kapitol, které jsou vždy uvedeny krátkým odstavcem, který představuje hlavní myšlenku. První začíná nikterak vyčerpávajícím, ale dostatečně výstižným shrnutím hlavních znaků generací, které je velice dobře propojené s historickými událostmi, jež tyto znaky vysvětlují spolu s nastíněním vývoje od „Válečné generace“ až k nejmladší generaci „Z“.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

První kapitola zaujme především využitím studií popisujících proměny nových generací a velice výstižným určením zásadních milníků facilitujících změnu společnosti (antikoncepce, sociální sítě…) a považuji ji za největší přednost knihy.

Druhá s třetí kapitolou na sobě nechávají znát silný vliv autorčina odborného zázemí, předně její zkušenosti s technikou mindfulness. V druhé kapitole autorka věnuje mnoho pozornosti vzájemnému porozumění generací, pro což využívá teorii „U“ Otta Shramera, zatímco ve třetí kapitole navazuje systemickým přístupem, akcentací potřeby opustit minulost/učit se z budoucnosti a uměním naslouchat. Všechny teorie a přístupy jsou velmi přehledně popsány, ale zdálo se mi, že byly málo provázány s tím, čemu mají pomoci; bylo řečeno, co má pomoci, ale nikoliv jak či nedostatečně.

Ve čtvrté kapitole jsou jednotlivé generace – v první kapitole charakterizovány pomocí styčných bodů – popsány hlouběji, přičemž je zde zmíněn podle mě fascinující výzkum cyklu generací, které se dle teorie Strasse a Howea pravidelně střídají ve čtyřech fázích nazvaných podle ročních období. Dále zde autorka popisuje ideál bezvěké společnosti v opozici ke stávajícímu „ageismu“ v české společnosti.

Poslední kapitola se zaměřuje již na praktické problémy generací na pracovišti a v rodině, následované výstižným shrnutím celé knihy.

Osobně musím vyzdvihnout čtivost této publikace, jelikož se jedná o jednu z nejlépe strukturovaných knih, které jsem dosud četl. Strany na sebe logicky navazují a rozvíjí dané téma postupně, přičemž nejsou vyčerpávající. Napomáhá tomu využití odrážek, shrnutí na konci každé kapitoly v podobě hlavních závěrů, tabulka s charakteristikou jednotlivých generací a jejich časovým zařazením a dobře užívaná přirovnání. Užitečné jsou také kratičké návody nabídnuté na konci knihy; jak si psát deník – v rámci teorie „U“ – nebo cvičit mindfulness.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Každá kapitola také nabízí příklady z praxe, které jsou povětšinou dobře voleny a jsou dokladem autorčiných zkušeností, což však neplatí v případě řečených „fiktivních příkladů“, které se mi v několika případech zdály přehnané/nevhodně zvolené. Kromě takových příkladů mě poněkud zarazil fakt, že první kapitola knihy velice dobře vše podkládá výzkumy, ale později je jich využíváno stále méně; v případě autorkou zmiňovaných druhů inteligence IQ (obecná) EQ (Emocionální) a SQ (sociální) není jasné, z jaké teorie či výzkumů pocházejí a můžu jen předpokládat, že jsou využívány laicky. Nakonec, využité ilustrace se mi zdály příhodné pouze, pokud vyobrazovaly něco konkrétního (Krysař, Ledovec, most…), ostatní se zdály spíše „do počtu“.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Tato publikace zabývající se problematikou generací poskytuje jejich výborný přehled a charakterizaci, nabízí hned několik zajímavých zjištění ze současného výzkumu, stejně jako z historie a poukazuje na současné trendy v této oblasti. Kde kniha poněkud pokulhává, je snaha poskytnout způsob, jak překlenout vzájemné rozdíly, a to především kvůli nedostatečnému poskytnutí způsobu, jak zužitkovat navržené teorie, přesto se jedná o skvěle sepsanou publikaci poskytující detailní pohled na jedno z důležitých témat současnosti, které se s příchodem nových technologií bude jistě měnit dále, a tak zaslouží zvýšenou pozornost.

Krize a krizová intervence

Základní příručka o tom, co je to krize, jaký je její průběh a především kroky, jak postupovat. O tom je kniha Krize a krizová intervence od odborníků s mnohaletou praxí.

Je to učebnice, která velmi srozumitelně a přehledně vysvětluje dané téma a zároveň nabízí postup, včetně konkrétních vět, jak člověku pomoci. Samozřejmě, kurz krizové intervence nic nenahradí. Na druhou stranu, z knihy jsem si odnesla cenné teoretické poznatky a díky konkrétním postupům celkový náhled na to „jak se to má dělat“ i na různá úskalí, která jsou s tím spojená.

 

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

První část knihy nabízí teoretické ukotvení krize, krizové intervence a jejích forem a neformální způsoby pomoci. Druhá část knihy se pak zaměřuje na několik speciálních oblastí, které s tématem souvisejí – nároční klienti v krizové intervenci, pracovník krizové intervence, právní rámec, ztráta, násilí a sebevražda.

Kniha obsahuje velké množství praktických zkušeností autorů, příkladů a příběhů a přidanou hodnotou je jistě fakt, že nejde o fiktivní příběhy, nýbrž o skutečné výpovědi.

 

 

 

 

Osobně mě potěšila část zaměřená na pracovníka, který má v náplni práce péči o druhé. Je důležité hovořit o syndromu vyhoření a jeho prevenci.

Oceňuji zmínku o tzv. kartotékových klientech, tedy těch, kteří vyhledávají služby krizové intervence opakovaně, aniž by k tomu měli zjevný důvod. Nabídnuté přímé reakce a typické příklady verbální komunikace může pomoci uvědomit si, jak může být s pracovníkem manipulováno. Stejně tak u sexuálně obtěžujících klientů.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Po knize doporučuji sáhnout těm, kteří se připravují či začali pracovat v pomáhající profesi či v profesi, při které se mohou setkat s lidmi v krizové situaci jako informačně nabitou učebnici teorie spojené s praktickými zkušenostmi, která jim pomůže zorientovat se v této problematice.

Osobnost v projektivních metodách

Na tuto knihu jsem se velmi těšila, neboť jsem ve své praxi měla možnost pracovat s některými projektivními metodami v rámci diagnostiky dětí. Byla jsem proto velmi zvědavá, co nového mi kniha přinese.

Na začátku knihy se autor věnuje organizačnímu schématu osobnosti za pomocí šesti základních domén. Autor následně rozvíjí charakteristiku jednotlivých domén a dává čtenáři možnost podívat se na jejich roli při vývoji osobnosti. Ačkoliv je text psaný velmi čtivě a srozumitelně, nalezneme v něm hojně psychoanalytické terminologie. Již od začátku je tedy patrné, že autor počítá alespoň s elementární znalostí psychoanalytických pojmů i teorií.

Je tedy jasné, že i ve stěžejní části se počítá se znalostmi jednotlivých projektivních metod. Čtenář zde najde rozbor testové baterie skládající se z Rorschachovy metody, dále z tematicko-apercepčního testu, testu nedokončených vět a testu volby zvířete.

Pro mě osobně byla nejnáročnější část věnována rozboru Rorschachovy metody, a to především proto, že se tak dobře neorientuji v systému skórování jednotlivých odpovědí. Autor také počítá s tím, že si čtenář vybrané projektivní metody „osahal“. U Rorschachovy metody dnes již není problém si jednotlivé tabule vygooglit a osvěžit si některé jejich detaily.

Podstatně náročnější je nalezení jednotlivých karet u tematicko-apercepčního testu (i když samo sebou dostupnost testových materiálů na internetu není pro diagnostiku zrovna výhodné). Já jsem s TAT v praxi nepracovala, neznám tedy všechny karty a tak jsem občas tápala a občas zapojovala fantazii. I přesto byl pro mě text srozumitelný.

Jednoznačným pozitivem knihy je její bohatost na příběhy z praxe, kterými autor přibližuje čtenáři aplikaci předložených rad a doporučení. V závěru knihy nám dává autor možnost nahlédnout, jak pracuje s celou testovou baterií na případové studii Nicholase. V závěru studie nechybí ani shrnutí diagnostických výstupů s důrazem nejen na slabá místa, ale také na silné stránky Nicholasovy osobnosti.

Ještě jednu věc bych na knize ráda ocenila, a to je autorova snaha podpořit a poradit začínajícím diagnostikům. Nejvíce mě oslovilo upozornění na tendence diagnostika vyvozovat závěry i z věcí nevyřčených (takové ty okamžiky, kdy si jsme téměř 100% jistí, že to klient sice neřekl, ale je to přeci tak zjevné!). Autor pak nabádá, abychom tyto své domněnky do diagnostiky nezahrnovali a nevytvářeli z nich hypotézy, a to alespoň do té doby, dokud tyto hypotézy nejsou podložené tvrdými daty. Nabízí tak možnost rozšířit předkládanou testovou baterii o takový test, u kterého se domníváme, že by mohl vytvořit z nevyřčeného vyřčené.

Jelikož je kniha zaměřená prakticky, doporučila bych jí lidem, kteří s projektivními metodami aktivně pracují. Obávám se, že pro nás ostatní, kteří aktuálně nevyužíváme projektivních metod v naší práci, mohou některé informace lehce zapadnout. A to si myslím, že je velká škoda.

Štěstí … co pro ně můžeme udělat

Kde štěstí hledat? A kterou z těch mnoha knih v knihkupectví slibující jeho nalezení vybrat?

Tato kniha nabízí, lakonicky řečeno, návod na štěstí. Teď jste se možná, milí čtenáři, zhrozili. Takzvanými návody na štěstí knihkupectví přetékají, přičemž o kvalitě a realističnosti leckterých z nich lze pochybovat. Než se nicméně kvůli mé troufalé větě na začátku tohoto odstavce rozhodnete knihu ani neotevřít nebo ji zahodit, dovolte mi sdílet zásadní bod knihy určující její směřování a realističnost. Jde o odpověď na otázku: Co je štěstí?

Autor knihy, buddhistický mnich Thich Nhat Hanh předkládá západnímu člověku poměrně revoluční myšlenku o tom, kde štěstí hledat: V přítomném okamžiku, tady a teď.

Štěstí je to, že jsme naživu.

Jak snadné, že?

Opak je pravdou. V našem uspěchaném světě, podpoření vědomím stále se prodlužující průměrné délky života ruku v ruce se západní medicínou, jež nás přesvědčuje o tom, že dokáže vše vyléčit, si neuvědomujeme, že jednoho dne, možná dříve, než chceme, žít nebudeme. Zkuste se teď jednou vědomě nadechnout. A vydechnout. „Být naživu je zázrak. Už jen sedět, užívat si nádech a výdech, to je štěstí. Když se nadechujete a když vydechujete, víte, že jste naživu. A to si zaslouží oslavu.“

Tato dvousetstránková knížka velikosti běžné obálky je rozčleněna do 6 kapitol dle zaměření:

  1. Denní praxe
  2. Praktická cvičení během jídla
  3. Fyzická cvičení
  4. Vztahy a praxe v komunitě
  5. Rozšíření praxe
  6. Praktikování s dětmi

Každá kapitola obsahuje od tří do dvanácti cvičení a každé cvičení obsahuje vždy krátký úvod – o čem a proč to je – a takzvanou praxi – popis toho, jak konkrétně cvičení provádět.

Součástí a cílem každého cvičení a praxe je vždy plné přítomné vědomí toho, co děláme. Ať už jde o dech, chuť, vůni, obrazy, zpívání a poslouchání manter, … stále bychom se měli vracet k plnému vědomí. Od myšlenek, které nás zákonitě napadají, emocí, fyzických vjemů nebo všeho dohromady, stále, znovu a zas bychom se měli vracet do tady a teď. Protože, jak říká Buddha, plné vědomí je zdrojem radosti a štěstí.

Thich Nhat Hanh píše s lehkostí a samozřejmostí, kterou dokáže čtenáře (alespoň mě) přesvědčit – ano, dýchání je ta nepřirozenější věc pod sluncem. Nadto užívá nevšední příměry, které praxi velmi usnadňují: „Vědomé dýchání je jako když pijete sklenici studené vody.“ Mně osobně pomohla tato metafora „dotknout se“ nedotknutelného vzduchu a snáze vnímat jeho objem i teplotu při nádechu i výdechu.

Vedle upřímného ocenění knihy chci sdílet i pár výtek. Cvičení Plně vědomý pohyb obsahuje jako jediná podkapitola knihy kresby – návody na pohybová cvičení. Tyto kresby, ke každému cvičeni dvě až tři, se nacházejí vždy po textovém popisu cvičení. Preferovala bych je nad textem (nejdřív obrázek a k nim adekvátní popis), anebo udělat mezery po každém cvičení. Takto mě na první pohled mátlo, co k čemu patří. U devátého cvičení, v němž máte kroužit nohou tak a poté onak, bych kreseb potřebovala víc a nebo pochopitelnější zadání v textu.

Další věcí je plynutí textu. Tím, že jde o knihu návodů a mnoha krátkých cvičení, mi čtení neplynulo tak přirozeně a příjemně jako čtení jiného autorova díla Bez bahna lotos nevykvete. Nicméně, toť vše, co se výtek týče.

Kniha Štěstí obsahuje tolik moudra, napsaného srozumitelně a pochopitelně, že bych nejraději opsala takřka celé kapitoly, abych je s vámi sdílela. Vyberu nicméně ty myšlenky, které mě zaujaly, potěšily či překvapily nejvíce. Může se stát, že takhle vytržené z kontextu pozbydou část své síly a hloubky a čtenář nad nimi mávne rukou, ale vězte, že číst je v jedné knížce jednu za druhou je nevšední a obohacující zážitek.

Péče o hněv a další silné emoce – kapitola Vztahy a praxe v komunitě (s. 123). „Vždy když se objeví bouře, víme, že je třeba se vrátit domů a zavřít všechna okna a dveře, abychom tak předešli tomu, že se do domu dostane déšť a vítr a poničí ho. Silná emoce se podobá bouřce. Může způsobit hodně škody. Musíme objevit způsob, jak sami sebe chránit, jak vytvářet bezpečné prostředí a jak bouři přečkat.

Cítíte-li hněv, nejlepší je zdržet se reakce – nic neříkat, nic nedělat. …

Zlobit se jeden na druhého v nejzazší realitě? Vždyť stačí jen zavřít oči a vhlédnout do budoucnosti. Kde budeš za sto let od dnešního dne a kde asi tak budu já?

Netrpíte proto, že by věci byly pomíjivé. Trpíte proto, že věci jsou pomíjivé a vy nevíte, že jsou pomíjivé. … Nestěžujte si na pomíjivost. Kdyby věci nebyly pomíjivé, jak by se kukuřičné zrnko mohlo proměnit v rostlinu?“

Pomerančová meditace – kapitola Cvičení s dětmi (s. 199). „Jsou lidé, kteří sice jedí pomeranč, ale skutečně ho nejedí. Jí svůj smutek, strach, zlost, minulost nebo budoucnost. … Pokud tu nebude [dítě] plně přítomné, ani pomeranč tu nebude.“

Abych vás, milí čtenáři, už dále nezdržovala a navíc snad trochu nalákala k sáhnutí po knize, napíšu jen názvy mých dalších oblíbených kapitol: Vědomé dýchání (s. 18), Mírová smlouva (s. 112), Systém druhého těla (s. 116), Meditace objetím (s. 118), Odzbrojení jedné ze stran (s. 159), a má snad nejoblíbenější praktika (kterou jsem dosud nerealizovala) Líný den (s. 142).

Vdechuji, usmívám se. Vydechuji, všechno pouštím.“

Uzdravte svou duši: Cesta k vnitřní svobodě a zdravým vztahům

Pocity roztříštěnosti, neúplnosti, odcizení, lhostejný postoj k vlastnímu životu, strach učinit rozhodnutí, pocity prohry a bezmoci, nízké sebevědomí, potíže se sebeovládáním, tendence vracet se do minulosti a touha ji měnit… to mohou být, podle české psycholožky Marty Helingerové, příznaky toho, že trpíte ztrátou některých částí své duše a je třeba ji léčit.

Říkáte si, ‚jak jsem mohl/a ztratit část své duše a nevšimnout si toho‘? Dle autorky dochází ke ztrátám především v raném dětství, v té chvíli ale nejsme schopni s tím pracovat, projeví se to až později v dospělosti, kdy mnoho lidí vyhledá terapeuta a chce pomoct s nedávným bolestným zážitkem. Často jde ale o starý konflikt a nyní se jen opakuje v jiném scénáři. O část své duše můžeme přijít při jakékoliv formě sexuálního, emocionálního nebo mentálního zneužití, při dlouhotrvajícím smutku, v závislých a destruktivních vztazích, při šokující události, při podléhání závislosti, při šikaně či jiných urážkách a znehodnocování naší osoby.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Autorka nás v osmi kapitolách tenké knihy provází na cestě k uzdravení naší duše. Zdůrazňuje, že je důležité vypravit se do dětství a pochopit, jakým způsobem utvářela naši osobnost naše původní rodina. Právě v ní vidí příčinu většiny potíží, kterým čelíme v dospělosti. Zaměřuje se na témata jako je sebevědomí, citová závislost, vysvětluje rozdíl mezi destruktivními a zdravými vztahy.

Na konkrétních příkladech ukazuje, jakým chováním si můžeme ze zdravých vztahů vytvořit ty destruktivní, ale nabízí také kroky, jak vztahy uzdravit, jak se chovat, abychom se ve vztazích cítili dobře a nezůstávali v těch, které nám nejsou ničím prospěšně, nebo ještě hůř – které nás nějakým způsobem ničí. Upozorňuje na úskalí, která nás mohou potkat na cestě poznávání sebe sama, řadí mezi ně v první řadě závislosti, partnera – manipulátora, ale také sekty, se kterými se člověk může setkat při hledání různých sebepoznávacích kurzů. Vyzdvihuje pozitiva krize, která nás může motivovat ke změně a růstu.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdůrazňuje, jak důležité je mít pořádek uvnitř sebe, ale také kolem nás v prostředí, ve kterém se pohybujeme. Zde čerpá především z velmi uznávané knihy Zázračný úklid od Marie Kondo.

V poslední kapitole nás učí pracovat s našimi vizemi a cíli, stanovování a naplňování cílů nám dává smysl života jak v nelehkých situacích, tak i ve chvílích, kdy se sice cítíme být úspěšní, ale můžeme pociťovat jistou nenaplněnost. Dle autorky je dobré mít cíl, který dává našemu životu směr. Říká, že „jakmile si ujasníme svoji vizi nebo cíle, okamžitě to ovlivní naše chování i činy. Těžiště každodenního snažení se posune jinam. Náš život dostane nový směr, který k nám přitáhne nové lidi, myšlenky i formy energie.“

Často nám v posunu brání navyklé vzorce myšlení, stereotypy, různé psychické bloky, ale také uzamčené třinácté komnaty, ke kterým se nechceme vracet, ale v případě uzdravování duše se jim nesmíme vyhnout.

A co vy? Máte nějakou svoji třináctou komnatu s traumatem z minulosti? Pokud máte chuť ji otevřít a zpracovat, a troufáte si na to sami bez pomoci psychoterapeuta, zkuste si vzít do ruky právě tuto knihu, která vám s tím pomůže. Je psána srozumitelným jazykem, je velmi čtivá a protkaná motivačními citáty a množstvím úkolů, které nutí k zamyšlení a ke změně. Abychom mohli svou duši léčit, je třeba začít aktivně, nestačí pouze číst, důležité je rovnou začít na sobě pracovat a pro tu příležitost jsou úkoly uvedené v této knize skvělým začátkem.

Zbavte se stresu pomocí všímavosti: Program na 8 týdnů pro zvýšení zdraví a vitality

Všímavost, anglicky mindfulness, je schopnost zaměřit svou pozornost na současný okamžik, na to, co se děje právě tady a teď. V posledních letech se stává téma rozvíjení všímavosti velmi populárním jak mezi laickou veřejností, tak jako téma zkoumané odborníky napříč různými profesemi. Kniha Zbavte se stresu pomocí všímavosti je jednou z mnoha knih na toto téma, které v českém prostředí v posledních letech vyšly.

Autorky se v knize zaměřují na představení jednoho z předních programů v oblasti rozvoje všímavosti, MBSR – Mindfulness based stress reduction (na všímavosti založeném snižování stresu). Jedná se o osmitýdenní program, jehož cílem je pomocí různých technik trénujících schopnost všímavosti a reflexe vlastních prožitků dosahovat snížení vnímaného stresu.

V první části knihy nás autorky velmi srozumitelnou formou seznamují s konceptem všímavosti, programu MBSR a jeho souvislosti se stresem. Vysvětlují, v čem může být absolvování programu prospěšné a na jakém principu trénink všímavosti funguje. Již v úvodních kapitolách nás seznamují se základními cvičeními všímavosti, která jsou součástí programu a na jejich příkladě názorně objasňují, co lze od tréninku všímavosti očekávat.

Druhá část knihy pak popisuje průběh osmitýdenního programu MBSR dle jednotlivých lekcí tak, jak jdou v programu za sebou. V každé kapitole tak najdeme popis jedné lekce včetně cvičení, která jsou během ní praktikována, i příkladů zkušeností, o které se účastníci kurzu podělili s autorkami knihy. Tyto příklady jsou užitečným zdrojem typických myšlenek a zážitků osob, které se s tréninkem všímavosti setkávají prvně.

Ačkoliv si myslím, že kniha nemá potenciál nahradit osobní účast na kurzu všímavosti, jedná se o velmi dobrý zdroj informací pro všechny, které trénink všímavosti zajímá, chtěli by se o něm dozvědět více, nebo váhají, zda investovat čas a peníze do účasti v programu.

Užitečná může být i pro ty, kteří již zkušenosti s různými formami rozvoje všímavosti mají, ale chtěli by se blíže seznámit s programem MBSR a jeho specifiky. Věřím, že knihu ale ocení i ti, kdo již kurzem prošli a rádi by si osvěžili některé techniky, které v rámci programu vyzkoušeli. Kniha je velmi čtivá a dá se přečíst jedním dechem, ale větší užitek přinese, pokud se k ní čtenář bude všímavě vracet v průběhu delšího času.

Média, lži a příliš rychlý mozek: Průvodce postpravdivým světem

Kdy jindy než teď a co jiného než tohle? Známe to, všichni teď máme spoustu času a všechny platformy médií nás zahrnují všemi možnými informacemi a my je hltáme a hltáme a vůbec, ale vůbec o nich nepřemýšlíme. Protože když to řekne ten pán v televizi nebo se to píše na internetu, tak to musí být jistojistě pravda! No jo, ale co když není? Umíme se orientovat v tom, jak a jaké informace jsou nám prezentovány a rozlišit pravdu od lži? Pokud už vás ze všech informací bolí hlava a nevíte, čemu věřit dřív, zkuste si přečíst tuhle knížku.

I když je člověk od přírody tvor zvídavý, občas trochu zalenoší a nechce si ověřovat, zda všechno, co slyší, je pravda. Pak přichází na řadu náš plazí mozek a celá staletí vývoje jako by neexistovala. Petr Nutil na začátku své knihy vysvětluje, proč jsme vlastně takoví, jací jsme a jaké důvody a význam toto lenivění vůči verifikování informací má.

První část jeho knihy tedy pojednává o tom, jak funguje naše myšlení, jaké jsou jeho chyby, proč jsme tak poslušní a snadno manipulovatelní, čemu a proč věříme a proč tak snadno podléháme většině. Čerpá z děl psychologů a sociologů a podává ucelený obraz toho, jak snadno si lze s lidskou myslí hrát a ovlivnit naše mínění tak, jak se druhým hodí.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Druhá část knihy se věnuje médiím a tomu, jak s nimi umět pracovat. Seznamuje čtenáře s mediální gramotností, říká, proč je důležité umět kriticky uvažovat, jak nenaletět všemu, co slyšíme, upozorňuje na propagandu a v neposlední řadě hlavně nabízí návod, jak ověřovat informace. Po každé kapitole následuje seznam použitých zdrojů, takže pokud autor něco málo probral nebo vás něco zaujalo, můžete si najít všechny použité knížky sami.

Nutil umí psát a ve světě hoaxů, médií a falešných informací už se pohybuje dlouho. To potvrzuje i skutečnost, že je zakladatelem a šéfredaktorem webu Manipulátoři.cz, který se věnuje hlavně kontrole faktů a monitoraci dezinformační scény v Česku. Jak bylo vidět v první části knihy, nebojí se ani psychologických témat a také spolupracuje s projektem Jeden svět na školách, kde se věnuje mediálnímu vzdělávání. Zkušenosti má tedy bohaté a je dobře, že se snaží je předat veřejnosti.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Kniha je čtivá, je rozdělená do několika kapitol a nezahltí vás tedy všemi informacemi najednou. Osobně bych řekla, že by se měla objevit ve všech domácnostech. Zejména starší generace, která není zvyklá být zavalená a bombardovaná každou minutu novou informací, ocení návod, jak se z toho nezbláznit. Poslouží ale i mladším, kteří se chtějí naučit kouzlu kritického myšlení a přestat jen bezmyšlenkovitě vstřebávat každou zprávu a článek.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

 

I když jsem byla zprvu skeptická a nečekala nic světoborného nebo zábavného, nakonec jsem byla mile překvapená, a ještě jsem ji doma vnutila všem, kteří přede mnou nestačili utéct.

Jsem ráda, že v republice máme někoho, kdo se stará o to, aby z nás nebylo jen stádo ovcí, co se pase na všem, co média vychrlí. Takže…Nechci vás nutit to číst, ale měli byste! Času máme všichni dost a alespoň z karantény nevylezeme zavaleni nesmysly.

Technika Mindfulness: Jak se vyvarovat duševní prokrastinace pomocí VŠÍMAVOSTI a BDĚLÉ POZORNOSTI

Pokud už vás nebaví a zbytečně stresuje to jedno jediné téma, které koluje světem, zkuste svoji pozornost obrátit k něčemu lepšímu. Třeba sami sebe překvapíte a zjistíte, že se doma dá dělat víc věcí lepším způsobem. Zkuste dát šanci bdělé pozornosti a přednostem, které nabízí a možná se vám bude zase o něco lépe žít. Minimálně na chvíli uniknete do knižního světa a v nejlepším případě vám autorka ukáže, jak vylepšit ten reálný.

Gill Hasson se živí jako tutor na vlastní noze. Vzdělává a trénuje uvnitř nejrůznějších organizací a také na Universitě v Sussexu, kde studentům pomáhá s hledáním profesního zaměření a tím i naplnění jejich plného potenciálu. Mimo to vede řadu seberozvojových kurzů se zaměřením na zvyšování sebevědomí, sebepojetí, zabývá se asertivitou, rozvojem komunikačních dovedností a resiliencí. Gill Hasson je autorkou řady knih, ke psaní ji inspirují lidé, se kterými pracuje. Jejich problémy a řešení se tedy přímo promítají do obsahu jejích děl. Největší část své práce věnuje motivaci lidí, naplňování jejich potenciálu a snaze jim ukázat, jak mohou žít svůj nejlepší život.

Tématu lepšího života se věnuje i ve své knize o Mindfulness. Tato technika, česky překládaná jako všímavost nebo bdělá pozornost, spadá pod trénink snižování stresu a efektivnějšího žití. Hlavním bodem této teorie je to, že pokud jsme schopni v daném okamžiku vnímat, co se děje tady a teď, lépe pak zvládáme náročné životní situace a cítíme se spokojenější.

Kniha je napsaná jednoduše, autorka píše věcně a přímo. Je rozdělena na dvě části, v první se Hassonová zaměřuje na techniku mindfulness, jaké oblasti pokrývá a stručné rady, jak se můžete stát všímavými i vy.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Ve druhé části knihy přechází k praktickým příkladům a ukazuje jednotlivé situace a problémy, které lze technikou mindfulness řešit. Teoretické pasáže tedy prokládá příklady z praxe a skoro každou kapitolu doplní o jednoduché cvičení, které má čtenáře donutit na chvíli přestat číst a vyzkoušet si přístup na vlastní kůži.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

 

Kniha se čte dobře, je hezky rozdělená, nemusíte se prokousávat žádnými dlouhými pasážemi suché teorie nebo vysvětlování, spíše má za cíl oslovit čtenáře a přimět ho se zamyslet nad tím, jak žije a vnímá svět kolem sebe.

Některé části působili až úsměvně, například když autorka doporučuje myslet vždy jen na tu činnost, kterou právě děláme. Pousmála jsem se při představě, jak bych pak mohla někdy něco naplánovat, kdybych při každém mytí nádobí myslela jen na to, jak krásně čistou lžičku teď mám.

 

 

 

Vesměs však poskytuje rady k celkovému zpomalení a vnímání toho, co se děje nejen kolem nás, ale hlavně v nás. Jemně podsouvá návody na to, jak přestat spěchat, zastavit se, pořádně prožívat, prohlédnout si problém ze všech úhlů a reagovat přiměřeně k situaci. Konkrétně se zaměřuje na zvládání vzteku, úzkostí, posílení sebevědomí a podpoření cílevědomosti. Také řeší všímavost vůči druhým lidem, tedy jak správně naslouchat, zvládat kritiku, odpustit ale i umět nenásilně přesvědčit. Na závěr se ještě čtenář dozví, jak využít všímavost ve svém pracovním životě, ať už jde o pohovory nebo o mluvení na veřejnosti.

Technika Mindfulness je určená pro všechny, kteří se chtějí naučit něčemu novému. Slouží jako hezký úvod do problematiky všímavosti a poskytuje dobrý základ pro to, aby se čtenář rozmyslel, zda danou dovednost bude rozvíjet nebo ji odmítne jako další výmysl spadající pod meditační techniky.

Knížka dobře poslouží všem, kteří trochu tápou, ať už v osobním nebo společenském životě a chtějí se z tohoto trochu mlžného kruhu dostat ven. Zvláště v oblasti vztahů jsou rady Hassonové asi nejpoužitelnější a čtenář z nich může nejvíce těžit. Protože, buďme upřímní, někdy je lepší napočítat do deseti a plně si prožít celou situaci, než začneme ukvapeně reagovat. Hlavně si v díle ale každý čtenář najde tu svou oblast, se kterou doufá, že mu bdělá pozornost pomůže. A co víc by měla kniha nabídnout než to, že pomůže a odpoví na otázky…

Umění žít pozitivně

Umíte žít pozitivně? Dokážete najít na každé situaci něco příjemného, nebo patříte spíš mezi ty, kteří všechno vidí negativně a odpočítávají dny do víkendu, do dovolené, do důchodu, do smrti?

Pokud se řadíte spíše do druhé skupiny, pak právě pro vás je vhodná kniha Umění žít pozitivně. Musím přiznat, že osobně tomuhle typu knížek příliš nefandím a jsem k nim skeptická, možná proto, že jsem (byla?) součástí druhé skupiny, ale tahle kniha je jiná. Nenásilnou a humornou formou se ve vás autoři snaží zažehnout plamínek pozitivního myšlení, protože každý to v sobě máme, každý jsme toho schopen, jen se k tomu musíme vědomě rozhodnout. To je první krok, který podle autorů, Andyho Copea a Andyho Whittakera, musíme udělat na cestě za pozitivním životem. Být pozitivním není jednoduché, chce to trénink a úsilí, proto to mnoho lidí vzdá, a dál se věnují vybírání situací, na které si mohou postěžovat.

Oba autoři v celé knize dokazují, že jsou nabiti optimismem, humor a nadhled jim nejsou cizí. Andy Cope je odborným školitelem, kvalifikovaným učitelem a autorem mnoha publikací (např. Buďte úžasní, Úžasný život, Hra života). Tvrdí o sobě, že je závislý na vzdělávání a vede kurzy pozitivní psychologie. Andy Whittaker sdílí se svým spoluautorem, kromě křestního jména, také zálibu v pozitivní psychologii. Pracuje jako kouč neurolongvistického programování a zajímá se o osobní rozvoj.

Ukázka z obsahu. Zdroj: Nakladatelství Grada

Ukázka z obsahu. Zdroj: Nakladatelství Grada

Obsah knihy ani názvy kapitol při zběžném přečtení neodhalí, o čem vlastně budou. Jsou vždy uvedeny vtipným citátem, obrázkem a krátkým shrnutím. Ani po přečtení shrnutí vlastně ale pořádně nevíte, co se v kapitole dočtete. Jednotlivé kapitoly jsou poměrně stručné, ale výstižné. Autoři nám v nich překládají šest zásad, které nám zaručeně změní život k lepšímu. Snad každá strana je plná osobních příběhů, moudrosti a humoru. V knize naleznete zásadní otázky a úkoly, které vás donutí se nad nimi zastavit a popřemýšlet nad tím, co na vašem dosavadním životě nebo myšlení bylo špatně, a co byste mohli za pomoci pozitivního myšlení zlepšit.

Autoři upozorňují na důležitost pravidla 90/10, kdy 10 % našeho života tvoří to, co se nám skutečně přihodí, a nemůžeme to nijak ovlivnit (např. rozbitá pračka, naštvaný šéf, červená na semaforu). Celých 90 % se pak odvíjí od toho, jak reagujeme na těchto 10 % událostí. Záleží vždy na tom, jak se ke každé situaci postavíme a od toho se odvíjí další scénáře.

Celou knihu provází důležité upozornění, že pozitivní myšlení není o tom, že „budu myslet pozitivně a dokážu všechno, co budu chtít.“ Ne každý se může stát vrcholovým sportovcem nebo špičkovým chirurgem, ale s pozitivním přístupem se vše dá zvládnout lépe než s přístupem negativním. Nejdůležitější je zjistit, v čem jsou vaše silné stránky a co vám vyhovuje, a pak to dělat častěji.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Kniha je vhodná pro všechny, kteří cítí, že by na svém myšlení a na svém přístupu k životu mohli něco změnit. Žít pozitivně znamená žít šťastně a přenášet to i na další lidi v okolí. Kniha není psána odborně, naopak velmi jednoduše a srozumitelně, porozumí jí tedy opravdu každý.

„Začnete každý den s úsměvem a prožijte ho naplno.“ W. C. Fields

Jak překonat strach, úzkost, paniku, fobie

Bojíte se? Máte někdy strach z různých věcí, míst, událostí, zvířat, z budoucnosti, ze samoty, z nemocí, ze smrti, z opuštění nebo třeba strach ze strachu? Prožíváte někdy úzkost?

Pokud jste si na cokoliv z uvedeného odpověděli ano, nemusíte se proto obávat, menší či větší strach prožívá ve svém životě téměř každý. Psycholožka Doris Wolf, autorka knihy Jak překonat strach, úzkost, paniku a fobie, upozorňuje na to, že prožívání strachu a úzkosti je normální a je důležité si jej připustit a přijmout na určitou dobu jako součást sama sebe. To je první krok na cestě k odstranění strachu.

Doris Wolf je psycholožka a psychoterapeutka, má vzdělání v oblastech psychoterapie rozhovorem, behaviorální terapie a racionálně emoční terapie. Při psaní knih vychází ze své praxe a snaží se pomáhat širšímu okruhu lidí, kteří trpí psychickými problémy, pomáhá tak čtenáři lépe porozumět sám sobě a dosahovat u sebe požadovaných změn, které vedou k nalezení duševní rovnováhy.

Kniha je rozdělena do pěti částí. První část je čistě teoretická, je v ní vysvětleno, jak strach vzniká, jak se projevuje u jednotlivých lidí a je zde zdůvodněno, proč vlastně strach existuje, k čemu může být dobrý.

V druhé části se čtenář začíná učit, jak se svým strachem bojovat, jak ho odbourat, jsou zde popsány konkrétní techniky a kroky, podle kterých postupovat při zbavování strachu a úzkostí.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Třetí kapitola přibližuje základní formy strachu a diagnóz (např. agorafobie, panická, porucha, sociální fobie) a konkrétní strategie, pomocí kterých se dají jednotlivé obtíže zmírnit, popř. s nimi postupně skoncovat.

Strach často souvisí s negativním postojem k sobě a okolí, proto je čtvrtá kapitola věnována novému životnímu postoji.

V poslední části jsou sdíleny zkušenosti a příběhy autorčiných pacientů i čtenářů, kteří popisují svá úskalí i konkrétní kroky, které u nich vedly k úspěšnému překonání strachů a úzkostí.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Autorka se zabývá také užíváním léků, které s léčbou úzkostí často souvisí, a upozorňuje na možná rizika s tím spojená. Velmi pěkně popisuje, jak se může během léčby měnit postoj člověka k léku: ‚Na začátku zaujímali tento postoj: „Snad bych si mohl ten prášek pro jednou vzít, třeba mi pomůže. Jinak si už nevím rady.“ Potom si pomysleli: „Tableta mi udělala dobře, vezmu si ještě jednu, bude mi pak lépe.“ A nakonec jsou posedlí myšlenkou: „Bez tablety to nezvládnu.“‘ V tu chvíli už se jedná o psychickou závislost, na kterou většinou nasedá i závislost fyzická.

Kniha je velmi dobře a srozumitelně napsaná, určena pro laickou veřejnou. Je věnovaná všem, kteří se potýkají s jakýmkoliv druhem strachu či úzkosti. Obsahuje cenné techniky, které jsou velmi dobře využitelné v praxi. Může sloužit jako manuál pro ty, kteří bojují s nepříjemnými strachy. Pro lidi, kteří trpí silnými úzkostmi nebo jejich strachy zasahují do každodenního fungování, je ale vždy nutná také pomoc odborníka (psychiatr, psycholog). Kniha tuto pomoc nemůže suplovat.

Pedagogická psychologie pro učitele: Psychologie ve výchově a vzdělávání

Interakce mezi učiteli a žáky, výchovný a vzdělávací proces působící na rozvoj celé osobnosti dítěte patří mezi předmět pedagogické psychologie. Teoretické poznatky tohoto oboru mohou sloužit v praxi odborníkům, kteří se věnují pedagogické činnosti.

Předkládaná kniha obsahuje hluboký teoretický vhled do problematiky pedagogicko-výchovného působení z hlediska psychologie. Text je přehledně členěn, je doplněn medailonky významných teoretiků, kteří měli vliv na myšlenkové proudy v této oblasti. Významným přínosem knihy je ocenění a představení jak zahraničních, tak především českých odborníků, kteří obohatili svými příspěvky a vlastním aktivním působením podobu našeho vzdělávacího systému.

Úvodní část knihy patří historicko-kulturnímu vymezení pedagogické psychologie a seznámení se se základními sociálně-psychologickými teoriemi, které jsou platné v pedagogické praxi. Samostatná kapitola je věnována základním druhům učení. Celému procesu vyučování (zahrnujícího účastníky výuky, nastavování a hodnocení cílů, metody výuky, formy a prostředky výuky, plánování a reflexi vzdělávacího procesu) je věnována podrobná kapitola věnující se novým teoretickým modelům s dopadem pro praxi.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Psychologické aspekty výchovného působení v rámci výuky a možnosti jeho přínosu jsou zpracovány v samostatné kapitole. Tato kapitola poskytuje i teoretický vhled pedagogickým pracovníkům na působení výchovy v primární rodině a možné dopady na pozdější chování dítěte.

Závěrečná kapitola se věnuje podrobně výzkumným metodám a diagnostické činnosti uplatňované v pedagogické psychologii, přínosem je uvedení speciálních diagnostických metod vyžadující hlubší přípravu pedagogického pracovníka.

Kniha je vystavěna na odborných publikacích, jejichž soupis je k dispozici na konci knihy společně s přehledným rejstříkem. Knihu ocení především ti, kteří se ve výchovně-pedagogické praxi chtějí opírat o vědecky podložená fakta a svoji praxi rozvíjet na podkladu kvalitního teoretického zázemí. Publikace vedle vymezení základních pojmů a teorií přináší také vhled na možná úskalí jednotlivých oblastí pedagogické praxe. Text je příkladem učebnicového výkladu, avšak přehledně graficky členěn, součástí kapitol je souhrn klíčových slov a shrnutí. Text je doplněn odlehčujícími ilustracemi a zajímavými poznámkami k životopisným charakteristikám teoretiků tohoto oboru.