Archiv autora: Aneta Baierová

Přerámování v terapii: Umění podívat se na svět novýma očima

Jsou lidé, pro které cesta letadlem znamená dobrodružství a výlet za odpočinkem a poznáním. Pro jiné lidi je však představa nastoupit na palubu letadla přímo děsivá a plná katastrofických scénářů. Přestože se jedná o stejnou situaci, význam, který jí přisuzujeme, může výrazně změnit naše myšlení, prožitek i chování.

Tyrrell_přebal

Ústředním tématem knihy Přerámování v terapii: Umění vidět věci jinak od Marka Tyrrella je právě změna významu, který dáváme určitým životním okolnostem. Tuto změnu považuje za  jednu z ústředních metod psychoterapie a jak je z názvu knihy patrné, nazývá ji tzv. přerámování. Na první pohled kniha zaujme jednak svým přebalem, který je jednoduchý, výstižný a poutavý, a také svojí tloušťkou. Na pouhých 112 stranách předkládá autor ukázky z více než 80 psychoterapeutických kazuistik a dává praktické tipy, jak tuto metodu účinně provádět.

Autor knihy Mark Tyrrell se dlouhodobě zabývá hypnoterapií, podílí se na tvorbě online výcvikových programů a věnuje se léčbě deprese a panické poruchy. Spousta příkladů přerámování, které se v knize popisují, se tedy u klientů odehrávají v hypnotickém či hluboce relaxovaném stavu. To je sice velmi zajímavé a inspirující, nicméně pro praxi těch, kteří se tomuto typu terapie nevěnují, to není příliš využitelné. I přesto je však v knize i dost ukázek práce s lidmi v bdělém stavu. Kniha tedy může být zajímavá jak pro začínající terapeuty, kteří teprve hledají svůj vlastní styl, tak pro zkušené psychology, kteří by si rádi zvědomili to, co nejspíše denně při své práci dělají.

Autor zamýšlel knihu také pro všechny, kteří chtějí sami zakusit nový pohled na staré významy a zlepšit svoji schopnost flexibilního a prospěšného vnímání životních situací. Vzhledem k tomu, že je publikace psána velmi čtivě a srozumitelně, bezpochyby je vhodná i pro všechny zájemce o psychologii a o svůj vlastní seberozvoj.

V úvodu knihy autor techniku přerámování teoreticky vymezuje a popisuje, jakými různými způsoby lze u klienta přerámování docílit. Následuje část věnovaná přímo ukázkám z praxe, které jsou přehledně rozdělené do tematických celků. V knize Mark Tyrrell tedy popisuje práci s úzkostnými klienty, přerámování v kontextu závislostí, depresí a dotýká se i mnohých jiných témat, se kterými se běžně můžeme v terapeutických pracovnách setkat. V závěru připojuje i úplnou kazuistiku práce s klientkou, opět spojenou s ilustrací techniky přerámování a s propracováním souvisejících metafor. Vzhledem k množství obrazných pojmenování a přirovnání působí kniha chvílemi opravdu velmi mile a poeticky. V závěru knihy lze také najít doporučení pro terapeuty a další zdroje, do kterých je možné nahlédnout a rozvíjet tak svou vlastní techniku práce s lidmi.

Kniha Přerámování aneb Umění vidět věci jinak tedy i přes svůj menší rozsah komplexně tuto metodu popisuje jak z hlediska teorie, tak z pohledu zkušeného terapeuta, který se práci s lidmi věnuje již léta. Na závěr tedy jen dodám autorovu závěrečnou radu: „Uvolněte se a dejte průchod vlastní tvořivosti!“

Dialog s nevědomím, práce s metodou voice dialogue

Kniha Dialog s nevědomím se vrací k technice, která sice vznikla již před 40 lety, psychologové a terapeuti ji však hojně využívají dodnes. Pokud chcete odhalit základy metody voice dialogue a přijít na to, co lidmi hýbe z nevědomí, rozhodně byste po této knize měli sáhnout.

Ress_přebal

Oba autoři metodu voice dialogue ve své práci využívají a kniha je tedy protkána nejrůznějšími příklady z jejich praxe. Radim Ress se věnuje zejména systemickým konstelacím a metodu voice dialogue spojuje s prací na vícegeneračních traumatech. Dlouhá léta žil v Rakousku a nyní působí v České republice. Alexander Reichers pracuje jako kouč v Mnichově a zabývá se především osobnostním rozvojem manažerů. V tomto kontextu používá práci s nevědomím jako trvalou součást seberozvojové práce jeho klientů.

Kniha velmi důkladně rozebírá metodu voice dialogue od jejích úplných základů a popisuje širokou škálu využití a uplatnění této metody. Autoři knihy ukazují, jak se nevědomí zobrazuje v podobě vnitřních postav, které jsou předlohou pro vzorec lidského osudu.

Text je protkaný citacemi z původních děl, což jako čtenář velice oceňuji. Lépe jsem si díky tomu dokázala představit, jak metoda vznikala a čím se její autoři inspirovali. Místy však citací bylo až příliš a text tak působil poměrně chaoticky a neuspořádaně. Vytknout bych chtěla také nepřehlednost obsahu, kde se témata překrývají a opakují se. Dá se podle něj těžko zorientovat, pokud v knize hledáte pouze nějakou konkrétní informaci.

Velkým plusem knihy jsou již zmíněné příklady z praxe autorů, ukázky využití metody v přímé práci s klienty a závěrečné kazuistiky, které poměrně podrobně čtenáři ukazují použití metody u konkrétních klientů. V rámci kazuistik oceňuji i shrnutí na konci každé z nich, kde se autoři vracejí k teorii, uvedené na začátku knihy a propojují ji s praktickými ukázkami.

Knihu bych doporučila především studentům a odborníkům v oblasti psychologie, kteří se o tento způsob práce s klienty zajímají. Pro laiky může být místy opravdu špatně čtivá a nepřehledná, obsahuje také mnoho odborných termínů. I mně se kniha chvílemi četla obtížně. Text je však přehledně členěn do odstavců a dá se tedy v knize vracet k tomu, co třeba během prvního čtení nebylo úplně jasné. Jako nejužitečnější část knihy vnímám závěrečné kazuistiky, které na praktických případech vysvětlují teorii uvedenou v první části knihy.

Diagnóza ADHD u dospělých: souvisí hyperaktivita a porucha pozornosti se závislostí na drogách?

Jak všichni víme, porucha ADHD bývá nejčastěji spojována s dětmi. Teprve nedávno se v psychiatrii a psychologii začaly objevovat myšlenky na to, že se tato diagnóza týká i dospělých. A právě této problematice se věnuje kniha Diagnostika a terapie ADHD s podtitulem Dospělí pacienti a klienti v adiktologii.

Miovský_ADHD_Grada_přebal

Kniha už při otevření na stránkách s obsahem čtenáře láká na velmi pestrou paletu témat, kterým se postupně věnuje a které přehledně strukturuje tak, aby dávaly smysl a navazovaly na sebe. Protože se však na textu podílelo velké množství autorů, chvílemi text působí nesourodě a nepřehledně, některé informace se v knize opakují i vícekrát. Na druhou stranu je opakování matkou moudrosti a větší množství autorů zaručuje knize odborný základ a různé pohledy na tuto problematiku.

Každého pečlivého studenta bezpochyby napadne po zhlédnutí obsahu prolistovat také seznam literatury. Ten je již na první pohled působivě obsáhlý a při bližším zkoumání mě velmi potěšilo také velké množství nových zahraničních studií, které se tématu ADHD a závislostí věnují. Kniha podle mého názoru tedy skutečně reflektuje aktuální poznatky a z vlastních zkušeností mohu potvrdit, že je bohatým a přehledným zdrojem informací při psaní vlastních odborných prací.

Samotný text je pak přehledně rozčleněn na jednotlivé tematické celky a doplněný tabulkami a grafy, které orientaci usnadňují a pomáhají čtenáři utřídit si myšlenky. Zároveň jsou součástí knihy také kazuistiky, a to jak krátké, objevující se v průběhu celé knihy, tak i několikastránkové kazuistické studie a ilustrace. Ty činí dle mého názoru odborný text čitelnější. Tato problematika nemusí být pro člověka, který se v oboru závislostí běžně nepohybuje, snadno pochopitelná, právě praktické popisy klientů a jednotlivých případů ji však příjemně dokreslují.

Kniha je celkově určena spíše odborníkům, pro laika by byla dle mého názoru těžko srozumitelná a zbytečně zdlouhavá, autoři popisují daná témata opravdu do hloubky a z toho důvodu je někdy náročné se textem prokousat. Samotný text je proložen zdroji a citacemi, což nepochybně ocení studenti a odborníci, působí však kvůli tomu nečitelně pro laika, který není zvyklý v odborných studiích přeskakovat závorky se jmény a roky.

Osobně však knihu hodnotím jako velký přínos do oblasti psychologie a adiktologie, protože ADHD u závislých klientů je téma nové a neprobádané. Tato kniha má dle mého názoru velký potenciál podněcovat k dalším výzkumným nápadům souvisejícím s touto problematikou. Přestože text knihy místy působí nesourodě a je zahlcující, jakoby kniha tak trochu sama „trpěla diagnózou ADHD“, doporučuji její přečtení nebo aspoň prolistování každému, kdo se o téma zajímá.

Nedostupný otec aneb Jak zvládnout narušený vztah mezi dcerou a otcem

Existuje spousta knih, které se věnují tématu narušeného vztahu matek a dětí. Otcové bývají v tomto kontextu často opomíjení, nyní však vyšla kniha, kde ústředním tématem je právě vztah mezi otcem a dcerou.

nedostupný otec

Téma narušených vztahů mezi otci a dcerami je v dnešní době velmi aktuální, protože spousta rodin se rozpadá, rodiče se rozvádí a často pak po odchodu muže z rodiny dochází ke ztrátě kontaktu s dětmi. Rodiny bývají často poznamenány psychickými potížemi otců, závislostí na návykových látkách a dalšími problémy, které soužití rodiny výrazně znesnadňují. Problémy mezi otcem a dcerou mohou narušit identitu žen, vést k pocitu, že si nezaslouží, aby je měl někdo rád. Omezuje to jejich schopnost v budoucnu navázat a udržet partnerský vztah. Tyto potíže navíc ženu mohou provázet po celý její život.

Autorka knihy Sarah Simms Rosenthal je americká sociální pracovnice a terapeutka. Sama přiznává, že ji ke knize inspirovala vlastní zkušenost s fyzicky přítomným, ale emocionálně nedostupným otcem. Další inspirací jí byly klientky, které přicházely do její pracovny a zažívaly potíže související právě s narušeným vztahem mezi nimi a jejich otci. Velmi na knize oceňuji právě to, že autorka do knihy vkládá i svůj osobní příběh a tím se přibližuje čtenářům, nebo především čtenářkám, které těmto problémům čelí také.

Kniha je však velice osobní zpovědí nejen autorky, ale také dalších žen, které svolily k publikování svého životního příběhu. První část knihy je tedy věnována právě jim. Formou vyprávění autorka popisuje, jak různé typy nedostupných otců ovlivňují životy jejich dcer. Tato část knihy je napsána velice čtivou formou a z některých příběhů skoro až mrazí v zádech.

Na konci každé kapitoly autorka uvádí krátký rozbor toho, o co vlastně ve zmíněných příbězích jde a shrnuje. jak se ženy z příběhů dokázaly navzdory nepříznivému vývoji v dětství postavit na vlastní nohy. To mi přijde kapku nadbytečné vzhledem k tomu, že tzv. „cestě k uzdravení“ je věnována celá další část v knize. Autorka navíc na můj vkus nejde příliš do hloubky a pouze popisuje zjevné věci, které si čtenář sám dokáže poměrně snadno odvodit.

Zajímavostí této knihy je, že obsahuje dotazník, dle kterého lze zjistit, o jaký typ neodstupného otce se v případě dané klientky jedná. Čtenářka si může dotazník vyplnit a zjistit tak, kde je v jejím případě problém a také jak jej řešit. Na to autorka v knize poměrně přehledně uvádí různé tipy a inspiruje příběhy žen, které tento problém úspěšně dokázaly překonat.

Knihu bych doporučila zejména ženám, které se potýkají s potížemi pramenícími ze vztahu  s násilnickým, nepřítomným, alkoholickým, duševně nemocným, nezodpovědným, sobeckým či nemilujícím otcem. Dcery těchto otců mohou v knize najít inspiraci pro svůj vlastní život a objevit strategie k překonání pocitů prázdnoty, které z takových vztahů pramení. Pro studenty a odborníky může být zajímavé nahlédnutí do duší a životů takovýchto žen, jejichž otevřené zpovědi jsou významnou součástí knihy. Pro praxi může být využitelný i výše zmíněný dotazník a způsob terapeutické práce, který autorka v knize na několika místech zmiňuje.

Robert Garfield: Mužský kód

Muži se v minulosti řídili souborem norem a pravidel, které je vedly ke stoicismu, tichosti a síle, tzv. „mužským kódem“. Spolu s tím, jak se ve společnosti mění mužská role, mění se také přístup k emocím a společnost na muže tlačí, aby je neskrývali a nepotlačovali. Není to však snadné, přestat se mužským kódem řídit a zároveň se otevřít a dosáhnout emoční intimity, současně si však i zachovat své mužství. A proto vznikla tato kniha.

mužkod

Robert Garfield, autor knihy, je americký psycholog a terapeut, který se věnuje rozvoji osobnosti u mužů. Pracuje se skupinkami mužů, kteří se snaží mezi sebou vytvořit vzájemně pevné pouto, založené na kontaktu, komunikaci, závazku a spolupráci. Poukazuje na to, že vznik a budování důvěrného přátelství může být základem pro udržení a zlepšení vztahů se všemi blízkými. A nejen to, pomáhá také mužům vést šťastnější a zdravější život.

Kniha je psaná velmi čtivě, neobsahuje velké množství termínů, a je tak určená nejen odborníkům, ale i laikům. Pečlivé členění knihy na jednotlivé kapitoly umožňuje čtenáři rychle dohledat, ve které části knihy najde informace, které potřebuje. Co trochu chybí, je přehledný seznam použité literatury v závěru knihy. Autor sice citace využívá, uvádí je však vždy jen na konkrétní stránce v textu.

Autor knihu obohacuje také o velmi cenné příklady ze své vlastní praxe. Uvádí zkušenosti mužů, kteří se jeho skupin přímo účastnili, části knihy jsou tedy psané formou kazuistik. V závěru také Garfield popisuje vlastní výzkum, který se týká citové intimity.

Přestože je kniha určena především mužům, cenné poučení z mohou získat i ženy: partnerky, matky a dcery mužů. Mohou díky ní nahlédnout více do hloubi mužské duše, zjistit něco o tom, jak muži přemýšlejí, a především, co cítí.

Kniha není zrovna čtením na jeden den, zvláště pak pro ty, které tato problematika zajímá a chtějí se jí věnovat hlouběji. Na své si přijdou zvláště čtenáři, kteří v ní hledají inspiraci a objasnění pro to, co sami cítí a prožívají. Díky příkladům z praxe a ukázkám terapeutické práce může být užitečná i studentům a budoucím terapeutům, kteří by chtěli na práci Garfielda navázat a využít jeho poznatky např. i u nás. Celá kniha pak přináší i zamyšlení nad současnou společností a tím, jaký tlak je na muže vyvíjen, a nabízí možnosti, jak tím pracovat a osobnostně růst.

Kniha Mužský kód Roberta Garfielda je jedinečná zejména tím, že uvádí nejen analýzy dosavadního stavu, ale předkládá také návody a nápady, jak s tímto nepříznivým stavem mohou muži bojovat.

Lillian B. Rubin: Muž s nádherným hlasem

Příběhů pacientů, kteří docházejí na psychoterapii, je napsáno již velké množství. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, co se vlastně během sezení honí v hlavě terapeutovi?

muž s hlasem

Lillian B. Rubin byla americká psychoterapeutka, profesorka a socioložka, jejíž knihy vycházejí především z vlastních zkušeností a dlouhých let praxe. Její kniha Muž s nádherným hlasem může tedy čtenáři nabídnout autentický pohled do hlubin terapeutovy duše a odkrýt aspoň zlomek toho, co se děje za zavřenými dveřmi během terapeutického sezení.

Kniha je souborem šesti povídek popisujících příběhy klientů. Každá z nich pojednává o tom, jak probíhá konkrétní terapie a jak je někdy těžké pohlídat si své vlastní hranice a vymezit vztah, který během terapie vzniká. Autorka navíc vybrala příběhy, které pro ni byly obzvláště náročné a které přijala jako výzvu. Musela se totiž dle vlastních slov potýkat s tím, že klient očekává více, než by měl, a terapeut současně slibuje více, než ve skutečnosti umí a může poskytnout.

Vyjma této – hlavní – části kniha disponuje také dvěma více teoretickými kapitoly. V úvodu knihy autorka popisuje, jakým způsobem se provádí terapie a jak je obtížné zvolit pro konkrétního klienta tu nejlepší cestu. Závěr knihy pak doplňuje kapitola nazvaná „Proč terapie funguje?“.

Autorčin záměr napsat knihu z tzv. druhé strany pohovky považuji za velice přínosný, neboť je takových publikací opravdu málo. A přitom nejen budoucí psychologové a terapeuti, ale i lidé z řad klientů určitě již někdy zatoužili po tom dozvědět se více o průběhu sezení očima terapeuta. Používání první osoby v knize navíc umožňuje čtenáři vžít se do jednotlivých příběhů a prožít si je tak trochu na vlastní kůži. Rubinové se také povedlo vyhnout se nadměrnému používání odborných termínů; kniha se tedy bude příjemně číst nejen odborníkům v dané profesi, ale i veřejnosti neodborné.

Subjektivně knihu hodnotím velmi kladně: čte se velmi příjemně a nabízí nový, neotřelý vhled do psychoterapie. Protože bych se jednou sama této profesi věnovala, bylo pro mě velmi zajímavé přečíst si, jaké jsou prožitky někoho jiného v situacích, které mě snad jednou také čekají. To, že je kniha napsána velmi čtivou formou, je už jen malou třešničkou na dortu.

Pivo na ex!

Kdo by nevěděl, o co se jedná. Už i lidem, kteří nemají svůj vlastní profil na jedné z nejpopulárnějších sociálních sítí, se donesly informace o tzv. beer challenge. Nominovaný musí do 24 hodin „exnout“ pivo, jinak tomu, kdo ho nominoval, dluží basu. Na důkaz splnění výzvy umístí dotyčný na facebook video, načež nominuje sám další tři lidi. Celý příspěvek

Železnice do nebe

„No tak! Pojď dolů. Musíš něco jíst!“Bouchla jsem dveřmi a otočila klíčem. Může si do těch dveří mlátit jak chce. Teď už je neotevře. Ať mi dají sakra všichni pokoj. Praštila jsem sebou o postel a schovala obličej do dlaní.  „Měla bys ven, mezi lidi!“ Ona to prostě nevzdá. Proč nechápe, že potřebuju být sama?! Matky… Myslí to vždycky dobře, ale dělají špatně. „Týno, prosímtě, zavolej Lucce nebo Míše. Nebo prostě jen vylez z toho pokoje.“ Chvilka ticha. Teď začne vyhrožovat. „Kristýno, moje trpělivost už je pomalu u konce. Jestli neotevřeš, tak nechám ty dveře vypáčit.“ No jistě, znám ji líp než kdokoliv jiný. Ale ona nezná mě. Nikdo mě nezná. Jedině on. On mě znal. A nemyslete si, že jsem jedna z těch, co fňukají po rozchodu a myslí si, že skončí svět… Ne, tohle bylo trošku jinak. Celý příspěvek

Svoboda slova – Příběh z jednoho gymnázia

Těch osm let,které jsem strávila  na gymnáziu, mě ovlivnilo v mnoha směrech. Poznala jsem spoustu zajímavých lidí, někteří z nich  se stali mými nejlepšími přáteli, prožívala jsem tam své první lásky, zklamání, zjistila, že za úspěchem se vždy skrývá tvrdá dřina a pokud člověk chce něčeho dosáhnout, je lepší udělat pro to maximum, protože i když to pak nevyjde, může si říct: „Alespoň jsem to zkusil, udělal jsem, co se dalo..“ Celý příspěvek