Vztek je normální, běžná a zdravá emoce, která však ve své nejsilnější podobě může být destruktivní a děsivá. I proto je vztek často zakazován, kritizován, odsuzován… Zkrátka je vztek často vše, jen ne přijat, pochopen a nasměrován ke zdravému vybití. Ani já jsem nedostala v dětství průpravu pro zvládání vzteku a s podobnou publikací jsem se setkala poprvé, což byly mé hlavní důvody, proč jsem po knize Nenechám se přeprat vztekem! sáhla. Kniha je určená dětem, ve věku 8-11 let. V této věkové kategorii se již „pár let“ nepohybuji, přesto má kniha co nabídnout nejen dětem, ale i nám dospělým.

Autorka Christina Krass je sociální pracovnice a terapeutka ve Spojených Státech. Ve své praxi používá a kombinuje terapii hrou, KBT (kognitivně-behaviorální terapii) a DBT (dialektickou behaviorální terapii). 

Knížka obsahuje celkem 35 aktivit pro poznání myšlenek a různých emocí, ale také aktivity zaměřené specificky na pochopení vzteku, a toho, co dělá se vztahy a jak s ním pracovat. Dále jsou součástí knihy 3 přílohy s dalšími aktivitami, řešení některých otázek a odkaz na webovou stránku s ještě více aktivitami v anglickém jazyce.

Kniha je rozdělena do čtyř tematických celků. První z nich se věnuje rozpoznání pocitů a porozumění tomu, jaký je jejich smysl a co je způsobuje. Od druhé části je už pozornost věnována přímo emocí vzteku. Druhá část se zaměřuje na porozumění vzteku; pochopení, co vztek vyvolává a jak se může projevovat a nabízí způsoby, jak se s ním postupně učit pracovat a získat nad ním kontrolu. Ve třetí části se kniha zabývá tím, co vztek může způsobovat ve vztazích a jaké reakce může vyvolat. Poslední část knihy pak nabízí strategie pro zvládání vzteku.

Už na první pohled kniha láká k „osahání“ a použití. Příjemné je i první prolistování, „dítě ve mně“ zaplesalo. V textu se střídají dva typy písma, v nadpisech a přímé řeči je mladistvý/dětský Comic Sans. Kniha je spíše taková cvičebnice, která vybízí k psaní, doplňování i kreslení. Oceňuji množství různých aktivit, přičemž každá mi připadala zajímavá a přínosná.

Co mi chybělo, bylo více správných odpovědí na konci knihy v kapitole Řešení. Například v aktivitě inspirované DBT „moudrá mysl“ měl čtenář přiřadit různé výroky buď k emotivní mysli (př. „Jsem hlupák“),  racionální („Tráva je zelená“) nebo moudré („Někdy se při mluvení zakoktám, to ale nesouvisí s inteligencí“). Mé příklady jsou snadné, ale u těch v knize jsem zaváhala a nebyla si jistá, přičemž zrovna tato úloha mezi správným řešením nebyla. Autorka spoléhala na rodiče čtenářů a musím přiznat, že ač s emocemi pracuji, na pár místech jsem se musela hodně zamýšlet a stejně jsem si nebyla zcela jistá.

V každém případě kniha Nenechám se přeprat vztekem! naplnila až předčila má očekávání a přála bych jí, aby se dostala do škol do předmětu „Práce s emocemi“. 🙂 Avšak kdo ví, zda a kdy se tento předmět ve školních osnovách objeví. Než se tak stane, doporučuji knihu uvědomělým rodinám pro své děti, všem s dětmi pracujícím i studentům psychologie a pedagogiky.