„Aktivní imaginace je cestou ke svobodě“

Kniha Aktivní imaginace představuje další z možností vedoucí k seberozvoji, poznání a přijetí sebe samého pro spokojenější a šťastnější život. Aktivní imaginace je zde prezentována jako nejhlubší rozhovor se svou vlastní duší a s obrazy, které nám sama nabízí. Za hlavní východisko autorů lze považovat myšlenku, že odpovědi na naše otázky musíme hledat v našem nitru, v našem nevědomí. Pomocí aktivní  imaginace promlouváme k tomuto nevědomí a to  nám za pomoci tzv. průvodců dříve či později dá odpovědi (neboli ukáže cestu, kterou se vydat).

Při čtení jsem měla pocit, jako když ke mně promlouvá starý, moudrý, duchovní vůdce, který však hovoří tak „vznešeným“ jazykem, že mu já, „obyčejná a tímto věděním zatím nepolíbená“ vůbec nerozumím a cítím se mírně zmatená a ztracená. Kniha místy působí mysticky, ezotericky, filozoficky, nábožensky. Proto pro některé lidi (kteří jsou například stejně jako já rozumově a striktně logicky zaměření) může být složitěji uchopitelná. Na druhou stranu je text  protkán mnoha odbornými informacemi z nejrůznějších oborů. Jsou zde propojovány souvislosti a znalosti z několika terapeutických směrů (například psychoanalýza, transakční analýza, aj.). Dochází k provázání s vývojovými teoriemi, s poznatky z neurobiologie nebo  třeba z oblasti umělé inteligence. Rovněž jsou hojně citováni různí vědci, psychologové, ale také umělci, celebrity, spisovatelé a jejich díla, která podle autorů obsahují aktivní imaginace (například Exupéryho Malý princ, Danteho Božská komedie a další). 

Za sebe doporučuji začít číst tzv. od konce, respektive přečíst si nejprve úplně poslední kapitolu a teprve poté přelistovat na začátek. Proč? Protože v poslední kapitole se dozvíte vše důležité o aktivních imaginacích na několika málo stránkách. Je to takový zaklad pro samotné pochopení imaginací. Dočtete se zde, z jakých teoretických východisek autoři vycházejí. Najdete tu taky přesný postup, jak aktivní imaginace praktikovat. Jsou tady zodpovězeny otázky typu: „Co mám dělat, když…?“ A rovněž se dozvíte, na co si dát pozor, čemu se vyvarovat a jaká pravidla dodržovat. 

Mimo výše řečené stránky doslova překypují příběhy klientů, kteří popisují své zkušenosti s praktikováním aktivních imaginací. Kazuistiky přímo zachycují průběh jednotlivých procesů a zachycují obrazy, které se klientům zjevily. Na těchto příbězích je mimo jiné ukázáno, jak se klienti vyvíjeli, když pravidelně imaginovali. Velmi oceňuji, že je často uvedeno více imaginací od jednoho klienta v průběhu času. Člověk tak nemá pocit, že se jedná pouze o úryvek vytržený z kontextu. Naopak má čtenář pocit, že je součástí terapeutického procesu. 

Knihu bych doporučila laikům, kteří hledají další cestu seberozvoje. Publikace je zároveň vhodná pro terapeuty, kteří chtějí obohatit své konzultace s klienty.