Archiv štítku: recenze

Do přírody. Od displejů k vědomému propojení se svým okolím

Napsat komentář

Tak tato kniha je přesně to, co potřebujete, pokud už jste během nouzového stavu příliš zakoukaní do telefonů, sociálních sítí, do sledování Netflixu a chcete se nadechnout vzduchu.

Je to vlastně příručka do terénu. Nabízí rady, na co se venku zaměřit a různá cvičení, díky kterým se s přírodou můžeme propojit. Taky jste měli rádi hry v přírodě, kdy jste procházeli třeba lesem a plnili úkoly? Tak takhle nějak si to můžete s touto knížkou zopakovat. Vzít knížku, tužku a jít ven. Cílem knihy je čtenáře vědomě propojit s přírodou a v mém případě se to povedlo.

Zdroj: Autorka textu

Zdroj: Autorka textu

A ten design je naprosto úchvatný. Pokud jste stejně jako já milovník všeho, co nabízí papírnictví a rádi si píšete, malujete, vybarvujete, tak budete nadšení.

Načerpala jsem spoustu inspirace. Například vytvoření vlastního přírodního koutku doma. Stejně tak aktivita Naboso mi ukázala, jak vnímat vlastní pocity z různých povrchů – sundat si boty a vnímat. Uvědomila jsem si, že pro děti je to mnohem přirozenější, častěji je necháváme bez bot třeba na písku nebo na trávě na zahradě, tak proč to neudělat taky?

Zdroj: Autorka textu

Zdroj: Autorka textu

Myslím si, že na tomto místě bude lepší příliš se nevypisovat a raději se zaměřit na přímou ukázku, která vám dá více než slova a už při prvním listování dokáže čtenáře vtáhnout. Doporučuji zajít do knihkupectví a chvíli s touto knihou pobýt. 

Irvin D. Yalom: Existenciální psychoterapie

1 komentář

Jedno z klasických děl psychologie, které poprvé vyšlo v roce 1980. Yalom zde hovoří o existenciálním přístupu, který poskytuje oporu mnohým terapiím. Snaží se ukázat, že se jedná o formální paradigma, které je účinné, racionální a systematické, má vlastní strukturu a techniky. Líbí se mi, když Yalom mluví o tom, že základy existenciální orientace nejsou empirické, nýbrž hluboce intuitivní.

Irvin Yalom má dar psát srozumitelným a poutavým jazykem, takže při čtení jeho knih mám vždy dojem, že mi autor vypráví příběh. Ačkoliv sám autor v knize píše, že chce, aby kniha byla pochopitelná i pro laického čtenáře, je výhodou znalost základních pojmů i z oblasti klinické psychologie.

Kniha začíná poměrně obsáhlým úvodem do existenciální psychologie, její definice a východiska. Konfrontuje ji s pohledy dynamické psychoterapie a vysvětlí původ tohoto oboru.

Dále je kniha rozdělena do čtyř částí – oblastí, které jsou hluboce zakořeněné v bytí člověka. Těmito oblastmi jsou smrt, svoboda, osamělost a ztráta smyslu. Již ze samotných oblastí je nepochybné, že nepůjde o jednoduché čtení.

Osobně mě velmi zaujala kapitola o svobodě. Mluvíme zde o svobodě člověka vytvářet svůj vlastní život, jednat a především měnit se. Téma změny je něco, co ve své práci sleduji. Kniha mi v mnohém otevřela oči.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Podnětná proto pro mě byla část o klinických projevech vyhýbání se odpovědnosti a především výrok „Přijetí odpovědnosti je předpokladem (terapeutické) změny.“ Dále mi autor nabídl cestu, jak pacientovi (klientovi) pomoci – je potřeba neustále pracovat s tím, že pacient si své nepohodlí způsobil sám (žádná náhoda nebo vyšší síla). Terapeut musí zjistit, jakou roli konkrétní pacient hraje ve svém vlastním problému, a najít způsob, jak tento poznatek pacientovi sdělit.

Kniha je neskutečně podnětná a není to text, který by člověk sfoukl během jednoho večera. Já jsem se ke knize neustále vracela a musím přiznat, že zdaleka nejsem u konce. Je to přesně ten typ knihy, která vám po každém otevření nabídne další nový pohled, myšlenku a zaplaví vás emocemi. Je to kniha, u které je zapotřebí chvíli „pobýt“.

Mindfulness u dětí a dospívajících: 154 technik a aktivit

Napsat komentář

Poslední dobou se téma mindfulness objevuje stále s větší frekvencí v laické i odborné komunitě. Na pohled velmi přitažlivé téma tak láká se v hektické době zastavit a být všímavý. Debra Burdick má více jak 25 let praxe, během které pracovala na vlastním přístupu k mindfulness technikám. V čem je její kniha unikátní? Zejména je velmi praktická, založená na vědeckých faktech a hlavně – je věnována dětem a dospívajícím. Vznikla tak ucelená sbírka možností, dalo by se říci kuchařka, díky které je možné v dětech pěstovat všímavý postoj k sobě i světu okolo.

Kniha dělená do pěti základních částí obsahuje celkem 27 kapitol. Na začátek je tak vhodné ocenit strukturu a návaznost, kterou do psaní autorka protkala. Každá kapitola začíná stručným přehledem všech nástrojů, které jsou představeny. Jednotlivé nástroje – kterých je v součtu více jak 150 – jsou doplněny pracovními listy, ve kterých není příliš textu, jsou zde jasné instrukce, co dělat během cvičení, příp. jsou doplněny fotografiemi či obrázky.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

První část je věnována úvodu, ve kterém autorka představuje přínosy mindfulness, mezi které patří např. zlepšení ovládání emocí, zvýšení sebevědomí, snížení úzkosti a zlepšení deprese, snížení výskytu chování souvisejícího s ADHD a mnoho dalšího. Autorka se ve své knize snaží vybudovat u dětí a dospívajících takové nástroje, aby sami byli schopni techniky mindfulness používat doma.

Ve druhé části jsou představeny nástroje k začlenění mindfulness do praxe. Zohledněna je i otázka vývojové a kognitivně úrovně (např. co je vhodné pro dítě ve čtyřech letech a co pro dítě ve 12 letech). Autorka popisuje, jak přizpůsobit techniky mindfulness pro děti a dospívající a jak jim koncept všímavosti vysvětlit, k čemuž často nabádá hravou formou. Cílem knihy je, aby se děti a dospívající naučili více uvědomovat sami sebe, zvláštní prostor tedy autorka věnuje technikám vhodným pro domácí prostředí.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

S metodami pro výuku konkrétních technik mindfulness je čtenář seznámen ve třetí části, která skýtá téma všímavosti v dechu, přítomném okamžiku, naslouchání, pozorování, ochutnávání, pohybu, ale i hlubšího uvědomování emocí, těla, vztahů a dalších oblastí. Každý nástroj a metoda ve svém popisu obsahuje základní informace, konkrétní postup a zpětnou vazbu – tedy to, kam je možné se ubírat s následnou diskusí, aby byla technika adekvátně reflektovaná a dokončená. Některé metody jsou doplněné také příklady z praxe.

Čtvrtá část se obdobně jako předchozí část věnuje nástrojům k používání mindfulness, tentokrát však u konkrétních poruch. Zde se projevuje autorčina velká zkušenost, neboť prostor je věnován poruchám nálady, ADHD, autismu, stresu a somatickým onemocněním (včetně chronické bolesti či poruchám spánku). Poslední část pak předkládá nástroje, kterými je možné sledovat pokrok, což může být užitečný nástroj zejména v klinickém prostředí.

Kniha je psaná lehkým, srozumitelným jazykem. Lze jí v podstatě otevřít na kterékoli stránce a nechat se inspirovat či vyhledat v konkrétním přehledu právě potřebné. Knihu lze doporučit pracovníkům v pomáhajících profesích, ale i rodičům či učitelům, kteří by rádi podpořili duševní zdraví a psychickou pohodu svých dětí a žáků.

Jak lépe zvládat nepříjemné situace a konflikty: Cesta k odolnější a vyrovnanější mysli

Napsat komentář

„Tuto knihu jste otevřeli, protože jste ve stresu.“

Tak toto je úplně první věta, kterou si v knize přečtete. Hned vzápětí na vás autorka vychrlí celý výčet věcí, jež vás mohou stresovat. Pokud jste až doteď ve stresu nebyli, tento úvod to může rychle změnit. Přiznám se, že já jsem knihu otevřela se zcela jiným očekáváním a z jiného důvodu. Podle názvu jsem se (unáhleně) domnívala, že budu číst spíše něco o komunikaci a řešení konfliktních situací mezi lidmi. A proto mě dost překvapilo, že následující stránky budou o stresu. Ale život je přece samé překvapení a stres je velmi aktuální téma, takže žádný stres a jdeme na to.

„Tato kniha nás naučí techniky zvládání stresu, založené na fungování mozku a zaměřené na zvýšení jeho odolnosti.“

Autorka velmi příjemně a lidsky vysvětluje, jak funguje stres, co se při něm odehrává, jaká je fyziologie stresu, i to, jak stres efektivně uklidnit. A i když se text hemží slovy jako amygdala, prefrontální kortex apod., tak vše pochopí i naprostý laik. Kniha má tři hlavní části: v první čtenář poznává svůj stres, jsou zde vysvětleny základní věci o stresu atd.; v druhé části jde především o uvolnění a oproštění se od stresu; a třetí se zaměřuje na zvyšování odolnosti vůči budoucím stresovým podnětům.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Hlavním poselstvím knihy je myšlenka, že změna je možná. Pravděpodobně i z toho důvodu je text často prokládán nejrůznějšími praktickými cvičeními, které si čtenář může ihned vyzkoušet a z nich získané dovednosti může dál používat při překonávání každodenních stresorů a výzev. Nutno podotknout, že v cvičeních se objevují skutečně trefné a hezky formulované otázky, které vedou k hlubokému zamyšlení (či dokonce k AHA efektu). Nicméně se domnívám, že některé z těchto otázek se hodí spíše do terapeutického procesu. Člověk bez zkušeností s terapií se v nich může lehce ztratit a nemusí vést k žádoucímu efektu.

„Když nebudete brát zřetel na své pocity, hrozí, že stres prostě akceptujete, místo abyste se s ním vypořádali.“

Na knize oceňuji její široký záběr, jedna z kapitol se například zabývá všímavostí, další práci s emocemi, jiná soucitu (se sebou) a v neposlední řadě i vytváření pozitivního myšlení nebo třeba správné životosprávě při stresu. Všechna témata jsou však vztažena k ústřední linii – a to stresu. Kniha je tak vlastně ucelenou příručkou, jak se účinně vypořádat s každodenní zátěží a přijmout stres jako součást života, aniž by nám ubližoval, ale naopak jako možnost ke zlepšení a růstu.

Když se introvertka vdá

Napsat komentář

Jak to vypadá a co se děje v manželství introvertky, která je také ilustrátorkou komiksů? Všelijaké situace, které v dlouhodobých partnerských svazcích zažívá, troufám si říct, mnoho z nás, nakreslila a popsala autorka Debbie Tung a vydala je v komiksové knize s všeříkajícím názvem: Když se introvertka vdá.

Někteří možná již znáte autorčinu prvotinu, Introvertka v hlučném světě. Nynější dílo na něj navazuje. Přítel Jason se stal manželem, z mladého páru je mladý manželský pár. Kniha čtenáře provází prvotním zvykáním si na tuto novou skutečnost (v restauraci: „Přejete si s paní stůl u okna?“ Debbie: „Paní? … Ale počkat? To jsem já!“), nikdy nekončící plány a cíle Debbie a Jasona, které po prvotním nadšení rychle či rychleji opustí („Zítra bychom měli vstát brzo a pořádně tady uklidit. Pak bychom měli jít do fitka a až do večera být superproduktivní … Hahahaha. Tyjo, to byl vážně dobrej fór!“), stěhování do společného, na hypotéku pořízeného domku (Debbie: „Já ten náš nový dům prostě miluju … Konečně se tu můžu spojit s přírodou.“ Jason: „Nefunguje Wi-fi.“ Debbie: „NEEEeeee! Jak tady přežijeme?“) a další výzvy, radosti i všelijaké situace v průběhu několika let.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Stejně jako v minulé knize je Jason vylíčen jako laskavý, pohodový, podporující a čaje pro Debbie dělající člověk, zároveň je vidět, že i autorka Debbie je milující a vděčná za Jasona i při pohledu na jeho spící obličej se slinou u pusy. 😊

Debbie si ze sebe i Jasona umí udělat legraci, a tak lze v knize najít několik vtipných pasáží. Mě nejvíce pobavilo setkání Debbie s kamarádkou. Kamarádka: „Myslím, že je důležité, abych si s partnerem mohla opravdu smysluplně promluvit. Takhle to máte vy s Jasonem, ne?“ Debbie: „Jo, to jo. Pořád spolu vedeme smysluplné řeči.“ Doma Jason a Debbie sedí na gauči. Jason: „Já jsem dneska tak nafouklej.“

Taky mě rozesmála pro mě důvěrně známá Záhada termostatu. Debbie: “Brr, tady je zima. Zvednu trochu termostat.” Po chvíli Jason: „Tady je teda horko. Stáhnu trochu termostat.“ A tak v nekonečné smyčce.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Stejně jako Introvertka v hlučném světě je i tato kniha milá, vtipná a odpočinková, navíc s dosahem ukázat čtenáři dlouhodobě fungující partnerský vztah, kdy oba mají jak společné chvíle, plány, vzpomínky i sny, tak i samostatné aktivity. Autorka má pozoruhodný dar všímavosti, a tak i situace, které by leckdo mohl nazvat banálními, ba nudnými, dokáže zachytit a tím ukázat, že nic jako banální situace vlastně neexistuje. Tedy pouze pokud jsme všímaví, duchapřítomní a nepřestáváme být vděční.

Knihu podle mého názoru ocení zejména ti, kteří mají zkušenost dlouhodobého vztahu.

Jak lidé zrají: Osobnostní růst v pracovním i osobním životě

Napsat komentář

Kniha přichází s unikátním pohledem na vývoj člověka v dospělosti, o kterém se říká, že se příliš nemění, protože je spíše dovršen ve věku kolem 20 let. Autorka knihy, koučka a odbornice na vývojovou psychologii Jennifer Garvey Berger, nastoluje čtyři vývojové formy myšlení dospělého člověka, které vycházejí z Keganových poznatků.

Díky 13 stránkovému úvodu českého kouče Tomáše Hanila můžeme lépe pochopit autorčinu teorii i celkový stav výzkumu a praxe v Čechách.

Kniha to na první pohled není jednoduchá. Odborník, který se oblasti rozvoje a koučování věnuje, tomu možná porozumí lépe, nicméně pro mě jako laika, který si chtěl něco nastudovat o osobním růstu, obsahovala kniha mnoho termínů a teorie, takže jsem knihu průběžně odkládala a určitě nepřečetla tak zvaně jedním dechem.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

I na druhý pohled je jasné, že nejde o žádné „ezotericky“ seberozvojové plky, ale o ucelenou teorii a studijní materiál, určený spíše odborníkům.

Přidanou hodnotou knihy jsou zcela jistě případové studie. Autorka uvádí konkrétní příklady situací, následně pokládá čtenářům otázky a nabízí možnosti, jak na situaci zareagovat. Autorka ke čtenářům často promlouvá, což působí jako byste byli na její přednášce.

Nejvíce mě zaujala část o transformačním učení, které mění to, co jsme již věděli a způsob, jak o věcech uvažujeme. Autorka na příkladu ukazuje techniky pro tvorbu transformačního programu především pro pracovníky, a proto je tato kniha vhodná spíše pro odborníky, kteří pracují s leadery a týmy.

Psychopat ve vaší posteli: Manipulace a psychický teror ve vztahu

Napsat komentář

Psychopat ve vaší posteli – už jen tento název má sílu vytáhnout vás z vaší postele, začíst se do hustě popsaných stránek a přemýšlet, zda vedle vás náhodou nespí jeden z barvitě vylíčených manipulátorů. Kdo se rozhodne pro četbu této publikace, měl by počítat s tím, že může zažít záplavu hlubokých emocí. Málokterá kniha dokáže vyvolat tak intenzivní citové prožitky jako tahle. Vztek, strach, nejistota, bezmoc a úzkost jsou jen špičkou ledovce pocitů, kterým budete vystaveni. A možná i vy (stejně jako já) budete mít chuť křičet na psychopaty v knize, ve svém okolí i ty z minulosti. Možná se budete chtít tvrdě bránit a zároveň si budete připadat slabí a bezmocní. A možná zažijete prohru, tuhý boj a v konečné fázi vítězství nad vaším psychopatem.

Kniha má několik stěžejních částí. Na prvních devadesáti stránkách je čtenář seznamován s otázkou „Kdo je to vlastně ten psychopat?“, resp. je seznamován s odpověďmi na tuto otázku. Hned na začátku jistě zaujme seznam třiceti signálů, jež ukazují na tzv. toxické chování ve vztahu. Autor předkládá velmi podrobný a dosti věrohodný odraz chování psychopatů a manipulátorů. Například to, jak si nás psychopati testují, připravují, jak narušují naše hranice, apod. První část knihy zachycuje skutečně značné množství detailů o životě psychopata.

„Psychopati se vždycky považují za oběti, bez ohledu na to, jak špatně se zachovali k někomu jinému. Nic nikdy není jejich vina.“

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Nicméně pro člověka, který prožil vztah s manipulátorem, může být čtení těchto řádek bolestné a nepříjemné. Proč by si měli číst o tom, co už sami prožili..? Pro tyto lidi jsou tu však další dvě části knihy, které si kladou za cíl dovést čtenáře k uzdravení a k vymanění se z toxického vztahu. Autor nás citlivě provází jednotlivými kroky, jež na své cestě k uzdravení musíme absolvovat, abychom byli opět svobodní a získali zpět sebeúctu, sílu a případně i novu lásku. V závěru knihy jsou užitečné odkazy vedoucí k dalším informacím o psychopatech a zajímavou přílohou je potom test psychopatie.

Oceňuji, že pan MacKenzie promlouvá přímo ke svým čtenářům a kniha tím pádem působí velmi osobním dojmem. Autor se však zaměřuje především na lidi, jež se stali obětí psychopata (na ty, kteří se snaží „uzdravit“ své já) a zdá se, že zapomíná na všechny, kteří knihu otevřou třeba jen tak ze zvědavosti.

„Skutečnost, že čtete tuto knihu, není žádná náhoda – vy hledáte pravdu, jste rozhodnuti zjistit, co se vám právě přihodilo.“

I přes autentický a velmi detailní popis psychopatů a procesu, který vede k uzdravení, mi chybí podložení odbornými zdroji. Respektive v textu je pár zdrojů uvedeno, nicméně v závěru knihy nejspíš došlo k chybě a zdrojový dokument nebyl otisknut (byť v obsahu je uveden). Jinak má kniha svižný spád, je čtivá a srozumitelná.

Nenásilná komunikace v praxi

Napsat komentář

Metodu nenásilné komunikace vytvořil Marshall Rosenberg již v 60. letech 20. století a od té doby se rozšířila po celém světě. Nenásilná komunikace v praxi je jeho poslední knihou, která je shrnutím a výběrem z předchozích prací s důrazem na názorné ukázky konkrétních příkladů využití nenásilné komunikace v běžných situacích.

Kniha je velmi čtivá a lze ji přečíst jedním dechem. Je to dáno jak autorovým stylem psaní, tak tím, že kniha kombinuje pasáže, které teoreticky vysvětlují principy nenásilné komunikace s příklady jejího využití z Rosenbergovi praxe. V textu jsou uvedeny osobní zkušenosti z autorova života i ukázky z rozhovorů s účastníky jeho seminářů zabývajícími se svými osobními konflikty a nesnázemi v komunikaci.

V každé ze svých knih Rosenberg uvádí seznam pocitů, které můžeme zažívat. Porozumění a schopnost pojmenovat své pocity je pro využívání nenásilné komunikace klíčová, proto seznam pocitů nechybí ani zde, stejně jako seznam základních potřeb a stručné shrnutí čtyř částí procesu nenásilné komunikace: Pozorování, pocity, potřeby a prosby. V úvodní části kniha popisuje krátce, ale srozumitelně, základní principy fungování nenásilné komunikace. Následně autor vysvětluje, jakým způsobem může být nenásilná komunikace přínosná při řešení konfliktů a snaze o jejich předcházení.

Text je dělen do tematických kapitol, z nichž první se zabývá důvěrnými osobními vztahy a potenciálu nenásilné komunikace v nich. Jedná se převážně o úryvky ze seminářů, které Rosenberg o nenásilné komunikaci v minulosti realizoval. Za velmi přínosné považuji, že přepis rozhovorů s účastníky umožňuje nahlédnout i do způsobu lektorské práce autora stejně jako jeho technik práce s nenásilnou komunikací v případě přítomnosti jen jednoho účastníka konfliktu. Místy ale působí úryvky neúplně a rozuzlení situace z nich není příliš patrné.

V následujících kapitolách se autor zabývá usmířením, hněvem a jeho smyslem pro lepší pochopení našich potřeb. V poslední prakticky zaměřené kapitole se Rosenberg věnuje využití nenásilné komunikace při výchově dětí. Tato část jistě osloví každého rodiče, který touží přistupovat k dětem s respektem a bez používání strachu jako nástroje výchovného působení.

Závěr knihy je věnován souboru otázek, které v průběhu času zodpovídal Rosenberg novinářům a účastníkům seminářů vztahujícím se ke spiritualitě a filozofickým základům nenásilné komunikace. Tato část knihy působí nejméně uceleně, opakuje se v ní mnoho informací z předchozího textu a ani použitá forma otázek a odpovědí není tak čtivá jako zbylé pasáže knihy.

Knihu ocení nejen odborníci z oblasti psychologie a dalších profesí věnujících se mezilidským vztahům. Téma nenásilné komunikace a možnosti jejího praktického využití může být přínosem pro každého, kdo chce lépe porozumět svým pocitům a potřebám nebo hledá inspiraci pro zvládání konfliktních situací ve vztazích s blízkými i v pracovní oblasti. Inspirací pak může být i pro rodiče, kteří uvažují o tom, jak vychovávat své děti s respektem k jejich potřebám a názorům.

Maria Montessori: Londýnské přednášky

Napsat komentář

Maria Montessori (1870 – 1952) na podzim roku 1946 v Londýně prováděla na výcvikovém kurzu učitele přístupy ke vzdělávání dětí, ve kterých spatřovala naději budoucnosti celého lidského společenství. Autorka přednášek obrací svoji víru k dětem, v době, ve které předchozí vzdělávací a výchovné snahy o vytvoření celospolečenského míru selhaly vlivem světových válek.

Předkládaná kniha je souhrnem celkem třiceti přednášek, které Maria Montessori vystavěla na základě svojí celoživotní zkušenosti získané z různých koutů celého světa. Z jednotlivých kapitol je patrný jasně vymezený názor na důležitost vzdělávání dětí s ohledem na jejich přirozený vývoj a povzbuzení vlastní činnosti dítěte na cestě za rozvojem jeho velikosti.

Sama autorka v prvních kapitolách klade důraz na vědecké metody vzdělávání, které mají být v základu vzdělávacího systému. Maria Montessori se úzce vymezuje proti předem daným osnovám, dle kterých mají být děti vzdělávány a podporuje pedagogy v odhalování potřeb samotného dítěte, které je samo připraveno k objevování světa. Vychází tak z mnohaletých pozorování psychosociálního vývoje samotných dětí. Sama Maria Montessori se klonila k označení tohoto přístupu jako Metody dítěte, protože je to právě dítě, od kterého se odvíjí naše vzdělávací kroky. Kniha tímto předpokladem povzbuzuje k odhození základních předsudků, které máme spojeny s jasně daným kurikulem vzdělávání (možná až s podivem, jak aktuálně tato slova zní i v současné diskuzi o reformách vzdělávání).

V obsahu knihy jsou názvy jednotlivých přednášek uvedeny stručnou anotací. V knize nacházíme i kopii úvodu brožury, která blíže představuje kurz, na kterém dané přednášky zazněly. Obsahuje mimo jiné i poznámku, že účastníci mají tu výsadu být osobně seznámeni s Marií Montessori, což jim budou ostatní závidět – i když záznam přednášek je pouze na papíře, je možné se alespoň této výsadě přiblížit a ponořit se do základních myšlenek vzdělávacího přístupu, který je živý i po tak dlouhé době.

Předkládaný titul je čtivý, čtenář se dobře orientuje v základních myšlenkových pochodech, je vtažen do úvah autorky textů. Teoretická část, která seznamuje se základními východisky ke vzdělávání a podpoře dětí, je doplněna o praktické ukázky přístupu k dětem s podrobným vysvětlením jejich cíle.

Knihu ocení především pedagogové, ale i další zájemci o rozvoj a podporu dětí v jejich samostatném vývoji.

Vykročte z úzkosti: Trénink pro dospělé

Napsat komentář

Stalo se vám někdy, že jste měli pocit naprosté paniky, neurčitého, ale přesto obrovského strachu, který vás až paralyzoval? Nebo jste měli úzkosti tak silné, že jste měli strach, že se dusíte nebo máte infarkt či nějakou jinou závažnou zdravotní potíž? Možná takové stavy znáte z různých stresujících či jinak náročných situací. Možná se s nimi setkáváte jen v běhu všedních dnů, kdy je toho prostě moc.

Pokud se v některé z těchto situací poznáváte a zážitky úzkosti, napětí a obav často prožíváte, nebo pokud pracujete s klienty, kteří podobnými stavy trpí, může pro vás být tato kniha velmi užitečným a praktickým průvodcem.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Kromě teoretického výkladu a vysvětlení, co se ve vašem těle v podobných situacích děje, představuje kniha praktický návod, jak s takovými stavy pracovat. Kniha je přehledně a systematicky strukturovaná a vždy po krátkém teoretickém výkladu je v ní vyčleněn prostor na vaše vlastní poznámky a postřehy.

Kniha tak může sloužit i jako sebekoučovací příručka (nebo chcete – li pracovní sešit), která umožňuje nejen lépe porozumět problematice úzkosti a jejích projevů, ale také průběžně pracovat na lepším uvědomění si příčin prožívané úzkosti a na zvládání těchto potíží. Čtenář si může postupně osvojit nové strategie pro práci s úzkostí, které mu mohou nadále pomáhat při zvládání situací, které jsou pro něj náročné.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Při práci s klienty lze tuto knihu využít jako praktický nástroj, který může poskytnout inspiraci v tom, jak srozumitelně klienty edukovat o jejich potížích, ale také může sloužit jako určitý „zásobník“ technik pro zvládání úzkosti, které můžeme klienty učit. Jedná se například o techniky práce s dechem nebo o využití prvků kognitivně – behaviorální terapie například ve smyslu omezení automatických myšlenek a bludných kruhů, ve kterých si lidé trpící úzkostí často cyklí a úzkost se tak zvyšuje.

Kniha je velmi čtivě napsaná a zejména pro své praktické zaměření může být velmi přínosná.

Méně mít, více žít: Najděte si vlastní cestu k minimalismu

Napsat komentář

Další text do dlouhé řady těch týkajících se minimalistického způsobu života, tentokrát ve formě osobní zpovědi autorky a jejích přátel a známých.

Autorka Klára Haunerová dlouhá léta pracovala v oblasti módního návrhářství a procestovala spoustu zemí, díky čemuž, jak říká, získala náhled na život. Díky častému stěhování byla zvyklá sbalit si jen nejnutnější věci a žít s málem a neupínat se tolik na jedno místo, které by měla potřebu zahrnovat věcmi.

Autorka v knize sází na svůj osobní příběh a prožívání a na příbězích reálných lidí chce nabídnout inspiraci ke změně. Knihu rozdělila na dvě části. První – Méně mít – se týká materiálních záležitostí a druhá – Více žít – hledá možnosti, jak žít tady a teď a soustředit se na to, jak být šťastnými.

Knihy se mi četla dobře a rychle, protože se jedná o text, který přečtete za jedno odpoledne. Dozvíte se hodně o tom, jak to má autorka nastavené ve svém životě, že se vždy soustředila spíše na zážitky než na věci a že postupně našla lásku sama k sobě.

Na textu velice oceňuji právě autorčin osobní pohled, včetně volby spíše lidského než odborného jazyka. Je to jako byste si povídali s kamarádkou u kávy. Tento dojem mi kazily různorodé seberozvojové citáty, které mi ke zbytku autorčina stylu vůbec neseděly a přišly mi zbytečné. Autorka každou kapitola začala svým pohledem a příběhem, k čemuž postupně přidala názory ostatních a na konci pak chybělo nějaké její osobní shrnutí, které by to celé zarámovalo.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Moc se mi líbila kapitola s historickým exkurzem a názory odborníků z různých oborů, kteří se zamýšlejí, proč se odvracíme od materialismu. Oceňuji, že autorka tento historický exkurz zaměřila přímo na naše dějiny a výsledné shrnutí naší doby a jednotlivé generace mi přišlo jako zajímavý nápad. Autorka si vzala válečnou generaci, generaci baby boomu, generaci X, mileniály a generaci Z a propojila je skrz kritéria historických událostí, utrácení, spoření, pohledu na dnešní dobu, technologie, soukromí, cestování a nakupování.

Zdroj: Nakladatelství Grada

Zdroj: Nakladatelství Grada

Autorka pro svůj text využívá různé výzkumy a citace, což je příjemné zpestření u těchto osobních zpovědí a navíc využívá i české autory věnující se minimalismu. V praktické části knihy, která nabízí tipy, jak provětrat svůj materiální majetek, autorka odkazuje na lokální tvůrce.

Kniha obsahuje rámečky s příběhy autorčiných přátel a známých a pravdou je, že některé příběhy mi přišly trapné a rádoby vtipné a kazí mi celkový dojem z jinak příjemné knížky. Přiznám se, že jsem některé tyto příběhy přelétla rychleji, protože mi dané osoby nebyly moc sympatické.

Celkově je kniha příjemná, s pár originálními nápady a určitě čtenáře inspiruje k zamyšlení nad tím, jak lze změnit vlastní život.

Psychoterapeutická práce s původci domácího násilí: Zvládání vzteku, agrese a násilných projevů

Napsat komentář

Autoři předložené publikace – psycholožka Veronika Stočesová aktivně spolupracuje s Ligou otevřených mužů (LOM) a s Institutem pro kriminologii a sociální prevenci, a psycholog a lektor David Čáp vede v LOM skupiny pro muže, dále pak výcviky pro odborníky v metodě Zvládání vzteku. Dlouhodobě se věnuje také tematice násilného chování a šikany u dětí a dospívajících.

Čtenář drží v ruce jedinečnou publikaci, a to hned v několika ohledech. Především se tedy jedná o souhrn teoretických informací a praktických postupů pro práci v oblasti, která se v naší zemi teprve rozbíhá. Že je problematika domácího násilí v České republice stále na počátku svého vývoje, o tom svědčí nejen nedostatečné množství organizací a programů, které by se věnovaly právě původcům domácího násilí. Jak zmiňují sami autoři publikace, oblast práva se fenoménu domácího násilí začala legislativně věnovat až po roce 2004. I z tohoto lze usuzovat, že se stále nacházíme ve společnosti, která se s domácím násilím teprve učí pracovat a že postoj k domácímu násilí není ještě naší společností vnímán jako jednoznačně negativní.

Kniha je rozdělena do dvou částí, tedy do části teoretické a praktické. V teoretické části se čtenář setká s vymezením základních pojmů, jejichž zřetelné a srozumitelné vymezení je základem pro úspěšnou spolupráci s cílovou skupinou. Dále zde čtenář nalezne aktuální české i zahraniční zdroje definic domácího násilí, jeho základní znaky, formy i důsledky, rozbor bariér odchodu od původce domácího násilí i kapitolu snažící se podat určitou charakteristiku původců domácího násilí.

Následující kapitola o samotné psychoterapeutické práci se pak věnuje nejen technikám a nástrojům spolupráce s touto klientelou, ale také informacím o praxi ze zahraničí, o legislativním rámci, teoretickým východiskům i popisu současné situace v naší zemi. Autoři se také věnují efektivitě terapeutické práce s původci domácího násilí, komentují značný nedostatek realizovaných studií, ale i fakt, že mnohé studie se pak potýkají s více či méně závažnými metodologickými pochybeními.

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Praktická část přináší metodický návod přístupu pro psychoterapeutickou práci. Příručka popisuje možnou podobu vstupního pohovoru a 15 samostatných setkání, což autoři považují za nutné minimum. Přičemž každé setkání se řídí jakousi obecnou strukturou. Ta zahrnuje úvodní i závěrečná kolečka, prostor pro sdílení aktuálního prožívání i sdílení uplynulých událostí. Za stěžejní lze však považovat edukační část setkávání, kde se probírají nejen teoretické znalosti, ale probíhá zde především nácvik potřebných dovedností a technik pro zvládání vzteku. Autoři navíc většinou nabízí čtenáři i další postupy a techniky, které se vztahují k procvičení konkrétní dovednosti. Případný odborník má pak možnost si vybrat, s jakou technikou se mu bude nejlépe pracovat (ať už s ohledem k osobnostní charakteristice lektora či dané skupiny).

Zdroj: Nakladatelství Portál

Zdroj: Nakladatelství Portál

Ráda bych ocenila otevřený přístup obou autorů i jejich ochotu sdílet a předávat zkušenosti, návrhy, podněty i přehledně strukturovanou metodickou příručku pro práci s touto klientelou. Bohužel i v našem oboru nalezneme kolegy a kolegyně, kteří se věnují v České republice opomíjeným tématům, přichází s inovativními i velmi kreativními přístupy ve své práci, ale jejich ochota sdílet své postřehy a zkušenosti je minimální, ne-li nulová. Ostatně i samotní autoři publikace zmiňují určitou míru soutěživosti mezi jednotlivými organizacemi věnujícími se původcům domácího násilí. Možnost spolupráce, sdílení metodických postupů a výměna cenných zkušeností často zapadá vedle nutnosti jednotlivých organizací bojovat o vlastní existenci (o klienty, především pak ale o finanční prostředky).

Kniha je psána přátelským a přívětivým tónem s velkou mírou empatie a porozumění pro danou problematiku. Myslím si, že kniha přináší mnoho poznatků i aplikovatelných technik, které lze uplatnit nejen při práci s původci domácího násilí.